pondělí 21. února 2022

Karen Marie Moning: Burned (Fever 7) - 37. kapitola

 



MAC    
Dolů sestupujeme v tíživém tichu potlučení a unavení.
    Teď už chápu výraz "prázdné vítězství".
    V minulosti v nás žádná bitva s nepřítelem nezanechala takové rány, i když jsme i tenkrát utrpěli ztráty.
    Dojde mi, že už nějaký čas jsem brala Keltary jako jedny z nás: neskuteční bojovníci, neúnavní v boji se zlem, bojovali dobře a vždycky přežili, aby mohli bojovat další den. Spoléhala jsem na to.
    Jeden z těch dobrých dneska zemřel.
    Muž, který měl rodinu.
    Legenda Skotů.
    Není naděje, že by Dageus přežil takové zranění, pobití o útes a pak ten dlouhý pád.
    Stejně jako Ježibaba i Dageus MacKeltar je mrtvý.
    Drustan nic neříká, z jedné strany podpírá Christiana on, z druhé Jada. Je v bezvědomí, takže ho musí dolů táhnout sami.
    Když dojdeme dolů, opatrně ho naložíme do auta a Drustan zamumlá: "Bože, jak to řeknu Chloe? Tak moc bojovali, aby mohli zůstat spolu. Teď ho ztratila jednou provždy." Něco nad Christianem tiše zašeptá galsky a pak se otočí a odejde.
    Ryodan si mu stoupne do cesty. "Kam si myslíš, že jdeš, Keltare?"
    "Na rozdíl od tebe tu nehodlám nechat to, co zbylo z mého bratra. Chci ho pohřbít."
    Naráží na to, jak rychle nás Ryodan hnal z hory bez toho, abychom vzali Barronsovo tělo, to sice zmizelo, ale Drustan s Jadou to neviděli, takže to vypadalo dost bezohledně.
    Drustan má v očích uštvaný výraz. "Mnohokrát na sebe vzal to břímě, aby nás zachránil. Pohřbím ho řádně podle starých způsobů na půdě Keltarů ve Skotsku. Jestli je Draghar pořád v jeho těle, tak se musí provést určité rituály. Pokud ne, tak budou znovu volní."
    "Nehodlám se vrátit do Dublinu bez Barronse," řekne Ryodan. "Vezmu i jeho tělo. Christian tě potřebuje. Tvůj klan tě teď potřebuje."
    Podívám se do jeho tváře a jsem překvapená, že v ní vidím trpělivost a pochopení.
    "Vím, jak to bolí ztratit bratra," pokračuje Ryodan. "Přinesu ho zpátky. Běž."
    Přemýšlím nad Ryodanem a Barronsem. Měli kdysi ještě jiné bratry? Ztratili předtím, než se z nich stalo to, co jsou, nebo potom? Jak? Chci to vědět, pochopit je, slyšet jejich příběh.
    Pochybuju, že ho kdy někdo slyšel.
    Drustan se podívá na Christiana a pak na stíny v rokli. Očividně je rozpolcený, nechce riskovat to, za co jeho bratr položil život a stejně tak tu bratra nechce nechat.
    "Pojď, Drustane," řeknu jemně. "Živí tě potřebujou. Pokud Ryodan říká, že přinese jeho tělo, tak to udělá."
    Ryodan mi řekne: "Možná to zabere nějaký čas... než najdu vše, co z něj zbylo. Vezmi Christiana do Chestra. Ulož ho tam, kde jsme chránili Světlou královnu. Bude tam v bezpečí, dokud se neuzdraví."
    Když se Ryodan otočí k odchodu, Jada řekne: "Půjdu s tebou."
    "Vrátíš se s ostatními a budeš je chránit."
    "Nejsem ta, co dř-"
    Nenechá ji domluvit a tvrdě řekne: "Já vím, kdo kurva jsi," každé slovo chladně odsekne. "To jen ty to nevíš. Dani by předvídala, jak se bude Ježibaba hýbat. Ty jsi to nedokázala. Jado."
    Ryodan zmizí v noci bez dalšího slova.
    Zašklebím se. To bylo drsné. Ať to byla pravda, nebo ne.
    Všichni tři se připojíme k Christianovi v autě a započneme dlouhou tichou cestu domů.
    

3 komentáře: