Karen Marie Moning: Burned (Fever 7) - 36. kapitola

 

MAC

Znovu nic nejde podle plánu.

    Nemůžu říct, čemu přesně Christian říká létání a zmate mě tím, že letí nahoru a ne dolů. Čekala jsem to, přinejhorším jsem myslela, že roztáhne křídla a snese nás dolů srázem bez toho, aby nás zabil. Místo toho mocně zaboří křídla do stěny srázu a škrábe se s námi nahoru. Křídla používá jako háky, ale ne k létání.

    Dostává nás blíž a blíž k té zatracené Ježibabě.

    "Proč sakra nejdeš dolů?" křičím.

    Nahoře na útesu slyším křik a zběsilou střelbu zbraní.

    Ježibaba zaječí a prudce se vznese k nočnímu nebi. Uslyším prásknutí biče a další kvik.

    "Buď... kurva... zticha," procedí skrz zuby Christian.

    Oběma rukama se ho držím kolem krku tak pevně, jako by na tom závisel můj život. S každým zabráním křídel směrem nahoru to se mnou smýkne o skálu. Tričko mám roztrhané na cáry a hlava a záda mě od těch brutálních nárazů bolí.

    "Drž ji od nich pryč, dokud nevylezou nahoru," slyším štěknout Ryodana.

    "Snažím se," vypálí jeho směrem Jada. "Hýbe se moc nepředvídatelně. Je těžké ji zaměřit."

    "Přestaň se ji snažit zaměřit a vciť se do ní," zasyčí. "Ona není stroj. Je to zatraceně nasraná, krvežíznivá ženská."

    Slyším další šlehání biče. Ten zvuk se odráží od stěn hor. Dojde mi, že ten zvuk používají, aby zmátli Ježibabu.

    "Za tou mrchou, ne po stranách," přikáže Ryodan.

    "Už jsi skoro tam, chlapče," křikne na nás Dageus. "Chytni se toho zatraceného lana." Visí přes okraj útesu a v ruce drží tenké černé lano.

    Ale Christian se zoufale snaží udržet naši výšku a nemůže pro něj sáhnout. Slepě se po něm natáhnu a doufám, že budu mít dost síly, abych nás oba vytáhla, protože po každém nárazu do stěny se mi víc a víc zatmívá před očima. Cítím, že slábne i Christian. Ani Temné maso mi nestačí, abych přestála ty nárazy.

    Možná se nakonec stejně budeme muset zkusit snést k zemi.

    "Vrací se," zakřičí Barrons. "Zmiz kurva od toho kraje, Skote."

    Znovu slyším zběsilé šlehání biče. Barrons vydá příšerný hrdelní zvuk a já se v koutku duše přikrčím, protože aniž bych to viděla, tak vím, že ho právě probodla. Nezáleží na tom, že vím, že se vrátí. Najednou máme o jednoho člověka míň, který může chránit Keltary a Jadu. Navíc nenávidím zvuk jeho umírání. Bez nejmenších pochyb vím, že někoho zachránil vlastním tělem.

    "Kurva," zakleje nad námi Dageus. "Chyť se toho zkurvenýho lana."

    Najednou se vedle něj objeví Drustan a já slyším, jak Jada a Ryodan provokují Ježibabu. Slyším střelbu i bič, jak se nám snaží koupit trochu času, abychom se dostali na pevnou zem.

    Vykopnu se nahoru a Christian zaskučí bolestí, protože jsem ho trefila do břicha, ale prsty sevřu lano.

    Drustan s Dageem nás rychle vytáhnou nahoru.

    Jsme skoro tam, když Jada a Ryodan znovu začnou křičet. Pak najednou něco projede Dageovou hrudí a ten ztuhne, narovná se a vydá tichý šokovaný a bolestný zvuk.

    Trvá mi asi vteřinu, než mi dojde, co se stalo.

    Ježibaba právě probodla Dagea zezadu.

    Christian zaskučí s takovou zvířecí zuřivostí, že mi z toho stydne krev v žilách. Dojde mi, jak je ironické, že čtyři z nás mají obrovskou moc, ale nemůžeme ji použít. Barrons a Ryodan se nepromění v monstra před cizinci. Moje vnitřní Kniha je potichu. Christian je moc slabý na to, aby použil svou Temnou magii.

    Jeho křídla se znovu začnou sunout nahoru, ale mě to zase narazí tvrdě na skálu. Stisknu lano vší silou, ale mám co dělat, abych ho jednou rukou udržela a druhou se držela Christiana. Jenže Dageus už nás nedrží, a tak začínáme pomalu klouzat dolů.

    "Vytáhni je, kurva?" zavrčí Dageus na Drustana a z úst se mu valí krev. Najednou je ve vzduchu, jako ho Ježibaba zvedne na jedné ze svých nohou. Vyrazí přes kaňon, zatímco se Drustan, Ryodan i Jada vrhnou k lanu, aby nás vytáhli.

    Christian se nahoře zhroutí, převalí na záda a dívá se na noční nebe nad roklí. Ježibaba orámovaná strašidelným rudo stříbrných měsíčním svitem visí nad roklí a drží Dagea v krvavém náručí.

    "Ty zasraná mrcho!" Christian se vyškrábe na nohy, ale Drustan ho srazí zpátky k zemi, aby mu zabránil vznést se do vzduchu a pokusit se udělat něco, na co teď opravdu nemá.

    "To by pak byla oběť mého bratra k ničemu, chlapče!"

    Ježibaba rychle přeletí propast a třikrát narazí Dagea na stěnu skály, potom ho zuřivě setřese ze své nohy.

    Dageus tiše padá dolů jako černá tečka mizící ve stínech a my můžeme jen s hrůzou přihlížet.

    Ježibaba se otočí ve vzduchu a skrz propast se vrhne přímo na nás. Nedokončené šaty za ní vlají.

    Pak Jada odstrčí Drustana z Christiana. "Nepleť se do toho," sykne na něj. Vytáhne ho na nohy a stoupne si před něj. "Mac. Kopí. Hned."

    Není čas se hádat. Barrons je ze hry a Dageus právě obětoval vlastní život, aby nás zachránil. Chci pomstu. Na ničem jiném nezáleží. Přejdu k ní, položím svou ruku na její a ujistím se, že mezi námi cítí chladný kov čepele. "Pustím ho na poslední chvíli, aby ho neviděla. Opovaž se minout, jinak tě zabiju já sama."

    Ani se nesníží k odpovědi.

    Christian se snaží Jadu odstrčit stranou, vrčí, že nikdo další tady kvůli němu neumře. Jada ho ale odstrčí zpátky za nás.

    Ježibaba letí nocí, ústa má zkroucená v hněvu a prázdné oční důlky zuřivě přimhouřené.

    Jada nás superrychle přesune a najednou stojíme o pár metrů dál. Kopí už v ruce nemám. Zatímco se moje hlava snaží dohnat to, co se stalo, Jada ví, že je mi ze superrychlosti špatně, vezme si moje kopí.

    "Co to děláš?" vybuchnu.

    "Nenechávám tě umřít, Mac." Tvrdě a nečekaně do mě strčí tak, že se rozplácnu na zemi.

    Christian zavyje a já se ani nemusím dívat, abych viděla, že ho probodla. Když se konečně zvednu ze země, otřu si z obličeje sníh a podívám se přes rameno, vidím, že se ho Ježibaba snaží zvednout do vzduchu a uletět.

    Ryodan a Jada se vymění pohled a Jada mu hodí svůj bič.

    Práskne s ním do vzduchu za Ježibabou, čímž přeruší její vzlet a začne jí pobízet: "Pojď si pro mě, mrcho. Ani mě nemůžeš zabít." Přijde k ní blíž a práskne bičem tak rychle, že to ani nevidím. Na rozdíl od Jady nemá problém předpokládat výpady jejích nohou.

    Ježibaba se po něm ožene volnou nohou. Ryodan uhne, skrčí se jako boxer a znovu práskne bičem. "Ale to ty víš. Už jsi mě jednou zabila." Najednou z něj vidím jen rozmazanou šmouhu a přemýšlím, jestli se mu fakt podaří dostat se k ní dost blízko na to, aby ji zabil.

    Pak se Jada zjeví mezi Ježibabou a Ryodanem a mně dojde, že to nikdy nebyl jeho plán.

    Tím jedním pohledem, co si vyměnili, si vytvořili úplně nový.

    Ryodan měl jen odvést její pozornost.

    Jada sevře ruce kolem nohy, na které je Christian napíchnutý a s akrobatickou ladností se vyšvihne nahoru, zatímco kopí má připevněné za pasem kalhot.

    Ježibaba se stáhne zpátky a zuřivě začne třást nohou, aby se jí zbavila, ale Jada se drží pevně. Když doleze k jejím šatům, použije střeva, aby se po nich vytáhla jako po laně. Popadne Ježibabu za vlasy, zakloní ji hlavu a podřízne hrdlo.

    Všude vystříkne krev a Ježibabě spadne hlava ke straně. Jada ji zabodne kopí do hrudi s nelítostným výrazem.

    Všichni tři spadnou na zem.

    Karmínová Ježibaba je mrtvá.