Iris Standishová byla odjakživa onou zodpovědnou a rozumnou starší sestrou, zatímco mladší Lea šla z průšvihu do průšvihu. Přesto měli rodiče raději Leu. I jako dospělá je Iris vzorem úspěchu: má solidní manželství, rodinu, práci… Až dokud její manžel z nenadání nepožádá o rozvod. Otřesená Iris vděčně sáhne po zámince k útěku a odjede na léto do rodného domu, aby sestře pomohla s chystanou svatbou. Jenže navzdory idylickému prostředí a svatebním přípravám je brzy jasné, že Lea se pouští do nové nerozvážnosti, a Iris se musí rozhodnout, jestli u ní převáží zodpovědnost, anebo pro jednou podlehne citům, které v ní nečekaně probudí dávná láska Cooper Woods.
Léto u jezera je jedna z knih, která mi přišla v rámci Knižního klubu. Vždycky prošvihnu objednací termín, a tak většinou končím se spoustou knížek, o kterých jsem v životě neslyšela. Samozřejmě si knihu nemusím přebrat, ale vždycky se těším, co v balíčku bude. Léto u jezera byla jedna z těch, u které jsem si řekla, že se mi zrovna moc netrefili do vkusu, protože podle anotace na obalu mi nepřišlo, že bych byla zrovna cílová skupina. Na druhou stranu jsem knihu nezatracovala úplně, za jedno se mi šíleně líbí její přebal a za druhé jsem si říkala, že alespoň Lea by mě mohla bavit.
Asi víc jsem se mýlit nemohla. Kniha začíná u starší Iris, která ráno vypravuje děti do školy a je z toho hotová katastrofa. Její manžel jí oznámil, že je jejich manželství u konce a ona toho má plnou hlavu, takže takové věci jako svačiny pro děti či peníze prostě jdou mimo ni. Právě úvod knihy mě okamžitě donutil změnit názor. Je dynamický, protože s hlavní hrdinkou skáčeme do hektického rána, kde nemáme čas na nějaké prostoje a uvádění do děje. Autorka velmi dobře líčí Irisiny pocity a myšlenky a ve chvíli, kdy zjistíte, že se v podstatě jedná o obyčejný román, který by v klidu zapadl do série Harlequin, tak už je pozdě a nechce se vám rozečtenou knihu úplně odkládat.
Klidně bych Léto u jezera hodnotila třemi hvězdičkami, ale abych byla upřímná, jako letní čtecí jednohubka na pláž je to prostě dokonalé. Navíc Iris byla opravdu sympatická postava, vlastní děti pro ni vždy byly na prvním místě, neustále na ně myslela, takže si získala moji nehynoucí náklonnost (a vůbec to nemělo nic společného s tím, že jsem se v Iris dokonale viděla, ehmmm...)
0 comments:
Okomentovat