Lusy Adams: Odstíny života (Odstíny života #1)

Anotace: Alexandrina Avitalová se za svého života nijak nelišila od svých vrstevníků. Když je v den svých devatenáctých narozenin chladnokrevně zavražděna, nikdo proto nemůže tušit, že smrt se pro ni stane jenom začátkem nové cesty. Tři roky poté, co byla pohřbena a oplakána svojí rodinou a přáteli, se Alex probouzí znovu k životu, aby byla uvedena do světa plného magie a ďábelských stvořeních. Do světa, kde si nikdy nemůžete být jistí, na které straně vlastně stojíte. Alex je nucena zapomenout na svůj předchozí život a zaujmout pozici neohrožené bojovnice se vším temným a nelidským. Podle dávného Proroctví je totiž právě ona jedinou vyvolenou, Spasitelkou, která dokáže rozhodnout odvěkou bitvu mezi dobrem a zlem...

Recenze: Většina lidí si myslí, že jsou dobré knižíky, průměrné knížky a špatné knížky. V tomhle případě se špatnými ani průměrnými knížkami zabývat nebudeme. Zbývají tudíž dobré knížky. A v tomhle případě jsou dobré knížky, které se dostávají do učebnic literatury nebo tam mají slušně nakročeno, jako tvorba Neila Gaimana a Harry Potter (ano, už i ve škole máme semináře na téma Why Harry Potter? a Harry Potter a budoucnost religionistiky). A pak je ještě jeden druh dobrých knížek. A to ty, u kterých musíte přistoupit na pravidla hry, příjmout vesmír, který autor vytvoří a až pak můžete hodnotit. Tuto kategorii většinou vyhrazuji pro YA literaturu. A sem patří právě Odstíny života.

Jednu zásadní věc při čtení téhle knížky poznáte určitě. Napsala jí češka. Tenhle fakt se na vás směje z každého slovního obratu či hříčky, co je v knize použitá. A ono opravdu pobaví, hlavně když si přečtete odstaveček začínající větou Za napětím tak hustým, že by se dalo krájet... Tato česká stránka věci se mi na knize moc líbila a hlášky hlavní hrdinky mi přišly opravdu vtipné a já se už se hodně dlouho takhle nepobavila u knížky.


Los Angeles. Ano i ne. Podle mě by bylo pro knihu víc funkční, kdyby se odehrávala v Čechách či na Slovensku. Líp by to zapadalo právě se počeštělým stylem vyprávění. Na druhou stranu Lusy Adams není jediná, koho lákají Státy, coby kulisy pro příběh. Navíc Odstíny života jsou typická YA literatura a ta se z 99 % opravdu odehrává v zámoří.


Postavy značně limitují čtenářský okruh, příběh je spíše pro dívky (chlapci by nejspíš neradi četli o šesti či kolika naprosto sexy chlápcích - i když výjimky se najdou). Každopádně důležité je, aby si čtenáři dokázali vytvořit k postavám vztah, což tedy alespoň u mě fungovalo. Opravdu jsem u některých scén pomalu ani nedýchala napětím.


Já osobně bych moc ráda další díl, příběh mi opravdu tak nějak přirostl k srdci a je samozřejmě naprosto důležité podporovat české spisovatele právě v tomhle konkrétním žánru.

Michaela Burdová: Hněv Pána ohně (Křišťály moci #2)

Anotace: Neilin odhalila Arwinovo tajemství. Už mu nedokáže důvěřovat ani odpustit… nebo snad ano? V utajovaném městě Bílých elfů Än-Ielwil, o kterém se vyprávějí pouze legendy, Neilin konečně nachází klid. Noví přátelé ji doprovázejí za prvním Křišťálem moci, ale nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Neilin čeká setkání se Smrtí.

Na Smaragdittu teče krev. Král Edrian se rozhodl získat své město zpět, ale Isgraëlova armáda nestvůr je strašlivá. Pomohou elfové svým dávným lidským přátelům? Poslední naděje leží v rukou Terien a bájných gryfů. Isgraël zatím odhaluje svou nejničivější zbraň. Neilin se musí postavit hrozbě, která dávno neměla existovat. Odhalení, které ji ale nakonec čeká, bude šokující.

Druhý díl navazuje na předchozí titul Křišťály moci - Zrada temného elfa.

Recenze: Hněv Pána ohně je pokračováním knihy Zrada Temného elfa a je o poznání temnější. V království lidí zuří válka a epičnost bitev, tak jak je autorka přednáší se hravě může rovnat s ostatními fantasy knihami.

Výprava za křišťály pokračuje a na rozdíl od prvního dílu dostávají víc prostoru postavy, které byly v první knize představeny. Naopak se kniha moc nevěnuje Neiliině sestře, což je škoda, protože i její osud je zajímavý, doufám, že se bude více rozvíjet v dalším díle.

Druhý díl nabízí o poznání méně romantických zápletek než díl první, tudíž moje touhychtivá duše strádala, ale tento aspekt je vyvážen větší akcí, což také není vůbec na škodu.

V recenzi k prvnímu dílu jsem nejspíš zapomněla zmínit propracovanou mytologii, kterou autorka velice zajímavým způsobem vystihuje a v podstatě budí ve čtenářích zvědavost vždy, když představí nějakou novou bytost. Největším tajemstvím jsou nejspíš strážci samotných Křišťálů, kteří zatím do jednoho byli nanejvýš zajímavý.

Stal se ze mě obrovský fanoušek této série a třetího dílu, který vyjde v září se opravdu nemůžu dočkat.

Michaela Burdová: Zrada Temného elfa (Křišťály moci #1)

Zrada Temného elfa
Anotace: Vítejte v Mianthilii, čarovné zemi elfů! Síly dobra a zla stojí proti sobě! Temní a Bílí elfové se dávají do boje o sedm křišťálů moci, jejichž prostřednictvím je možné ovládnout celý svět. Dle proroctví může křišťály najít a získat pouze obyčejná venkovská dívka Neilin, která však o svém poslání nic netuší. Dívky se snaží zmocnit Temný elf Izgraël, proti kterému stojí bojovník bílých elfů Arwin. Jak dopadne boj dvou mocných znepřátelených sil? Podaří se Neilin najít a získat první z mocných křišťálů?

Recenze:
Zrada Temného elfa je první díl ze série Křišťály moci od české spisovatelky Míši Burdové. Míši povídky mám hrozně moc ráda, proto jsem se těšila až si konečně přečtu aspoň jednu její knihu (jaká to radost, když jsem ve svém knihkupectví uviděla Křišťály moci :)

Křišťály moci jsou klasickou výpravnou fantasy, která nás uvede do světa, kterému vládne krutou rukou elf Isgrael, kterému k neporazitelnosti stačí najít sedm křišťálů moci. Naštěstí je tu dívka Neilin, kterou proroctví určilo coby jeho jedinou Nemesis tím, že dostala do vínku schopnost najít křišťály, které jí dají jako jediné moc Temného elfa zničit.

A tak tu máme půdu pro fantasy, která by se ve světě s lehkostí zařadila mezi YA literaturu. Protože v téhle knížce najdete spoustu milostných zápletek, ze kterých vám budou poletovat motýlci v břiše.

Ona totiž propagace Fragmentu naznačuje, že příběh je pro děti (většinou tak mají i knihu zařazenou v knihkupectví), ale jen co se dostane k části, kdy je vyvražděna Neklikna vesnice, tak jediné, co vám běží hlavou je, že tohle by děti nejspíš vážně číst neměli. Tady s potěšením můžete zjistit, že si autorka zachovává svůj styl psaní a knížku si náležitě užít. O dobrodružství zde opravdu není nouze a takový typický fantasy příběh je okořeněn o krásné a originální momenty, které se vám vryjí do paměti.