Lusy Adams: Odstíny života (Odstíny života #1)

Anotace: Alexandrina Avitalová se za svého života nijak nelišila od svých vrstevníků. Když je v den svých devatenáctých narozenin chladnokrevně zavražděna, nikdo proto nemůže tušit, že smrt se pro ni stane jenom začátkem nové cesty. Tři roky poté, co byla pohřbena a oplakána svojí rodinou a přáteli, se Alex probouzí znovu k životu, aby byla uvedena do světa plného magie a ďábelských stvořeních. Do světa, kde si nikdy nemůžete být jistí, na které straně vlastně stojíte. Alex je nucena zapomenout na svůj předchozí život a zaujmout pozici neohrožené bojovnice se vším temným a nelidským. Podle dávného Proroctví je totiž právě ona jedinou vyvolenou, Spasitelkou, která dokáže rozhodnout odvěkou bitvu mezi dobrem a zlem...

Recenze: Většina lidí si myslí, že jsou dobré knižíky, průměrné knížky a špatné knížky. V tomhle případě se špatnými ani průměrnými knížkami zabývat nebudeme. Zbývají tudíž dobré knížky. A v tomhle případě jsou dobré knížky, které se dostávají do učebnic literatury nebo tam mají slušně nakročeno, jako tvorba Neila Gaimana a Harry Potter (ano, už i ve škole máme semináře na téma Why Harry Potter? a Harry Potter a budoucnost religionistiky). A pak je ještě jeden druh dobrých knížek. A to ty, u kterých musíte přistoupit na pravidla hry, příjmout vesmír, který autor vytvoří a až pak můžete hodnotit. Tuto kategorii většinou vyhrazuji pro YA literaturu. A sem patří právě Odstíny života.

Jednu zásadní věc při čtení téhle knížky poznáte určitě. Napsala jí češka. Tenhle fakt se na vás směje z každého slovního obratu či hříčky, co je v knize použitá. A ono opravdu pobaví, hlavně když si přečtete odstaveček začínající větou Za napětím tak hustým, že by se dalo krájet... Tato česká stránka věci se mi na knize moc líbila a hlášky hlavní hrdinky mi přišly opravdu vtipné a já se už se hodně dlouho takhle nepobavila u knížky.


Los Angeles. Ano i ne. Podle mě by bylo pro knihu víc funkční, kdyby se odehrávala v Čechách či na Slovensku. Líp by to zapadalo právě se počeštělým stylem vyprávění. Na druhou stranu Lusy Adams není jediná, koho lákají Státy, coby kulisy pro příběh. Navíc Odstíny života jsou typická YA literatura a ta se z 99 % opravdu odehrává v zámoří.


Postavy značně limitují čtenářský okruh, příběh je spíše pro dívky (chlapci by nejspíš neradi četli o šesti či kolika naprosto sexy chlápcích - i když výjimky se najdou). Každopádně důležité je, aby si čtenáři dokázali vytvořit k postavám vztah, což tedy alespoň u mě fungovalo. Opravdu jsem u některých scén pomalu ani nedýchala napětím.


Já osobně bych moc ráda další díl, příběh mi opravdu tak nějak přirostl k srdci a je samozřejmě naprosto důležité podporovat české spisovatele právě v tomhle konkrétním žánru.

Simone Elkeles: Perfect Chemistry (Perfect Chemistry #1)

Anotace: Když první den školního roku posledního ročníku přijde Brittany Ellis na hodinu chemie, netuší, že její pečlivě vybudovaný dojem perfektního života se otřese v základech. Je přinucena být ve dvojici s Alexem Fuentesem, členem gangu z druhé části města a on se chystá ohrozit všechno, na čem tak tvrdě pracovala - její bezvadnou reputaci, vztah s přítelem a tajemství z domova, kde všechno není tak perfektní jak se zdá.

Alex není žádný slušňák a ví o tom. Takže, když se se svými kamarády vsadí, že Brittany bude jeho, nic si z toho nedělá. Ale Alex si brzy uvědomí, že Brittany je normální člověk s opravdovými problémy a najednou se sázka v záchvatu arogance jeví jako něco většího.

V příběhu, který vypráví o tom, jak je důležité nahlížet pod povrch, bourá Simone Elkeles stereotypy a bariéry, které Alexe a Brittany oddělují.

Recenze: Pokud rádi čtete literaturu, která má našlápnuto k tomu, aby se dostala do učebnic literatury, tak se téhle knížce vyhněte obloukem. Ale pokud máte rádi jednoduché, romantické knížky, napsané čtivě s pořádnou dávkou nebezpečí, pak jste doma.

Byl by to celkem dobrý námět na seriál, jelikož pokud jste aspoň někdy viděli alespoň jednu epizodu z amerického seriálu ze střední školy, tak si jistě dobře dokážete představit kulisy a charaktery. Brittany je typické populární dítko z bohaté rodiny, na první pohled naprosto dokonalá. Alex je pravý opak, jako Latinoameričan to nikdy neměl jednoduché, pochází z chudé čtvrti a jelikož jeho otce zastřelili při překupování drog, stal se tím, coby nejstarší syn, hlavou rodiny, a pro její ochranu musel vsoupit do gangu.

Máme tu tedy naprosto odlišné světy, které autorka v podstatě svede dohromady a vy si s hrůzou uvědomíte, že takhle bohužel v zámoří na středních chodí běžně. Navíc nám Simone Elkeles nabízí metodu střídání úhlů pohledu vypravěče. Každou kapitolu na střídačku vypráví Brittany i Alex, tudíž dostáváme možnost poznat obě postavy opravdu do detailu.

Knížka se velmi snadno čte, tudíž jestli máte zájem číst knížky v angličtině, tuhle bych vřele doporučila, jelikož se v podstatě jedná jen o takovou tu seriálovou a filmovou angličtinu, kterou by nejspíš zvládl v podstatě každý. A vy, zdatnější angličtináří, neváhejte a čtěte, protože to fakt stojí za to. Jen ten epilog by tam snad ani nemusel být.

Alyson Noel: Napořád/Evermore (The Immortals #1)

Anotace: První díl nové knižní řady Nesmrtelní ocení především čtenáři Stephenie Meyerové a její série Stmívání. Sedmnáctiletou Ever trápí po automobilové nehodě, při které zahynuli její rodiče, mladší sestra a pes, pocit viny za to, že jako jediná přežila. Navíc se z ní po nehodě stala jasnovidka, slyší myšlenky jiných lidí a vidí jejich auru. Cizí myšlenky na ni dotírají na každém kroku, a proto se Ever stále víc uzavírá před světem. Okolní hlasy se snaží přehlušit muzikou burácející ze sluchátek, která skoro nesundává z uší. Všechno se ale změní, když potká Damena, který jediný dokáže zklidnit její mysl a ztišit hluk v její hlavě. Ani on není jako ostatní smrtelníci, jeho svět plný tajemství a zázraků Ever neobyčejně přitahuje, zároveň v ní však vyvolává znepokojivé otázky…
Kniha se záhy po vydání probojovala mezi nejprodávanější knihy v USA, mimo jiné se vyhoupla na nejvyšší příčku žebříčku New York Times Bestsellers. Překladová práva byla prodána do 34 zemí světa.


Recenze: Ze začátku jsem si říkala, co proti téhle knížce všichni mají? On totiž začátek opravdu slibuje velké akce a potenciál. Ale jen zhruba do chvíle, kdy přichází na řadu Damen, tudíž milostný objekt hlavní postavy. Kdybyste se mě zeptali jaký je, věděla bych jen, že samozřejmě naprosto krásný a rozdává kytky na potkání. To by bylo asi tak všechno. Asi tak u třetí kapitoly mi děj začal splývat dohromady a po týdnu se úplně vykouřil z hlavy.

Sice se vyvarujeme jakýchkoliv milostných trojúhelníků, ale jiná klišé nás neminou. Tragická událost, která zásadně poznamená život hlavní hrdince? Máme. Ever přijde o rodinu při autonehodě. Jediná dobrá věc, který z toho (z knižního hlediska) vzešla je duch její sestry Riley. Ano. Ve společných scénách Riley a Ever se opravdu člověk nenudí a možná, že kdyby se autorka vyhnula klasickému milostnému tématu, přehodila vyhybku a na první koleji pustila tuhle sesterskou dějovou linku, tak by udělala líp.

Další postavy snad ani nestojí za řeč. "Nejlepší" kamarádka, které bych osobně nejradši dala pěstí, protože takhle se snad nikdo nechová. Hlavní sokyně Drina?, tu jsem snad nesnášela víc než celou knihu. A pak je tu samozřejmě Damen, který je a není typickým příkladem postavy YA literatury. Najdete na něm všechno, co na tomhle typu postav, tak nesnášíte a naopak to, co se vám na nich líbí, se u něj vůbec neprojevuje. Navíc je to zombík.

Kniha je naštěstí čtivá, i když moc nenabídne, ale jako taková oddechovka mezi jednotlivými zkouškami byla požehnáním.

Eden Maguire: Jonas (Krásní mrtví/Beautiful Dead #1)

Anotace: Nejsou živí. Nejsou mrtví. Něco mezi tím. V průběhu jednoho roku zemřou za podivných okolností čtyři mladí, krásní lidé, studenti ellertonské střední školy. Jonas, Arizona, Summer a - Phoenix. Ta poslední smrt zasáhne Darinu nejvíc. Byl to její kluk, její veliká, největší láska… Je její setkání s Krásnými mrtvými skutečné? Co znamenají ta andělská křídla, která vidí, slyší a která nakonec sama dostává? Jonas zemřel jako první, zabil se na motorce. Ale je tolik nezodpovězených otázek… Odhalí Darina včas temná tajemství tajemství, aby tak vykoupila duše Krásných mrtvých?

Recenze: Kniha krásní mrtví se dá shrnout jednoduchým slovním spojením: Všechno špatně. Mám sto chutí touhle větou skončit, ale přece jen bych měla udat důvod proč se mi to vlastně nelíbilo. Už samotná premisa je dost kllišeoidní (pokus o nové slovo). Ale stejně se z toho dá vymáčkout stokrát lepší příběh než který nám naservírovala autorka. Už jen ty jména - Darina, Arizona. Přitom pojmenovat správně postavu je strašně důležitá věc. To je jako kdyby Shakespeare pojmenoval Romea třeba Sidney. Už tak dost nepřirozeně vykonstruovaný příběh dostává kvůli jménům ještě víc na frak.

Začátek je naprosto otřesný, hned první chyba je, že si autorka (či překladatelka) nehlídá perspektivu a v jedné chvíli přeskakuje z jednoho úhlu pohledu do druhého. Začátečnická chyba. Jinak samotný začátek postrádá jakýsi počáteční grif, který by vtáhl čtenáře do děje a opravdu Darinu litoval pro její osud. Bohužel se jen dočkáme ufňukané puberťačky, která spíš leze na nervy než cokoli jiného. Přehnané teatrální chování lidí kolem ní tomu nasazuje korunu. 

Celá situace kolem Darininého začlenění mezi Krásné mrvé (až někdo přijdete na to proč si říkají tak ujetě, tak dejte vědět) je trochu nelogická a tak trochu nepřirozená, protože z toho, jak autorka vykresluje Darinin charakter, tak bych jí netypovala na Sherlocka Holmese, bohužel jí to opravdu nevěřím.

Jediné, co by se jakž takž dalo hodnotit pozitivně je nejspíš dějová linka Jonase a Zoey (když přivřete obě oči), Phoenixův brácha a obal knihy. Což je opravdu žalostně málo. Kniha by měla být pro čtenáře do dvanácti let, tam by mohla mít úspěch. Nechápu jak tuhle knížku mohli vydat a proč si naši nakladatelé vybrali zrovna tuhle sérii. Vždyť je tak moc hezkých příběhů, vedle kterých by tehle brak nebyl ani vidět. 

Michaela Burdová: Hněv Pána ohně (Křišťály moci #2)

Anotace: Neilin odhalila Arwinovo tajemství. Už mu nedokáže důvěřovat ani odpustit… nebo snad ano? V utajovaném městě Bílých elfů Än-Ielwil, o kterém se vyprávějí pouze legendy, Neilin konečně nachází klid. Noví přátelé ji doprovázejí za prvním Křišťálem moci, ale nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Neilin čeká setkání se Smrtí.

Na Smaragdittu teče krev. Král Edrian se rozhodl získat své město zpět, ale Isgraëlova armáda nestvůr je strašlivá. Pomohou elfové svým dávným lidským přátelům? Poslední naděje leží v rukou Terien a bájných gryfů. Isgraël zatím odhaluje svou nejničivější zbraň. Neilin se musí postavit hrozbě, která dávno neměla existovat. Odhalení, které ji ale nakonec čeká, bude šokující.

Druhý díl navazuje na předchozí titul Křišťály moci - Zrada temného elfa.

Recenze: Hněv Pána ohně je pokračováním knihy Zrada Temného elfa a je o poznání temnější. V království lidí zuří válka a epičnost bitev, tak jak je autorka přednáší se hravě může rovnat s ostatními fantasy knihami.

Výprava za křišťály pokračuje a na rozdíl od prvního dílu dostávají víc prostoru postavy, které byly v první knize představeny. Naopak se kniha moc nevěnuje Neiliině sestře, což je škoda, protože i její osud je zajímavý, doufám, že se bude více rozvíjet v dalším díle.

Druhý díl nabízí o poznání méně romantických zápletek než díl první, tudíž moje touhychtivá duše strádala, ale tento aspekt je vyvážen větší akcí, což také není vůbec na škodu.

V recenzi k prvnímu dílu jsem nejspíš zapomněla zmínit propracovanou mytologii, kterou autorka velice zajímavým způsobem vystihuje a v podstatě budí ve čtenářích zvědavost vždy, když představí nějakou novou bytost. Největším tajemstvím jsou nejspíš strážci samotných Křišťálů, kteří zatím do jednoho byli nanejvýš zajímavý.

Stal se ze mě obrovský fanoušek této série a třetího dílu, který vyjde v září se opravdu nemůžu dočkat.

Michaela Burdová: Zrada Temného elfa (Křišťály moci #1)

Zrada Temného elfa
Anotace: Vítejte v Mianthilii, čarovné zemi elfů! Síly dobra a zla stojí proti sobě! Temní a Bílí elfové se dávají do boje o sedm křišťálů moci, jejichž prostřednictvím je možné ovládnout celý svět. Dle proroctví může křišťály najít a získat pouze obyčejná venkovská dívka Neilin, která však o svém poslání nic netuší. Dívky se snaží zmocnit Temný elf Izgraël, proti kterému stojí bojovník bílých elfů Arwin. Jak dopadne boj dvou mocných znepřátelených sil? Podaří se Neilin najít a získat první z mocných křišťálů?

Recenze:
Zrada Temného elfa je první díl ze série Křišťály moci od české spisovatelky Míši Burdové. Míši povídky mám hrozně moc ráda, proto jsem se těšila až si konečně přečtu aspoň jednu její knihu (jaká to radost, když jsem ve svém knihkupectví uviděla Křišťály moci :)

Křišťály moci jsou klasickou výpravnou fantasy, která nás uvede do světa, kterému vládne krutou rukou elf Isgrael, kterému k neporazitelnosti stačí najít sedm křišťálů moci. Naštěstí je tu dívka Neilin, kterou proroctví určilo coby jeho jedinou Nemesis tím, že dostala do vínku schopnost najít křišťály, které jí dají jako jediné moc Temného elfa zničit.

A tak tu máme půdu pro fantasy, která by se ve světě s lehkostí zařadila mezi YA literaturu. Protože v téhle knížce najdete spoustu milostných zápletek, ze kterých vám budou poletovat motýlci v břiše.

Ona totiž propagace Fragmentu naznačuje, že příběh je pro děti (většinou tak mají i knihu zařazenou v knihkupectví), ale jen co se dostane k části, kdy je vyvražděna Neklikna vesnice, tak jediné, co vám běží hlavou je, že tohle by děti nejspíš vážně číst neměli. Tady s potěšením můžete zjistit, že si autorka zachovává svůj styl psaní a knížku si náležitě užít. O dobrodružství zde opravdu není nouze a takový typický fantasy příběh je okořeněn o krásné a originální momenty, které se vám vryjí do paměti.

J.R. Ward: Lover Enshrined/Vyvolený milenec (Black Dagger Brotherhood #6)

Anotace: Se svou neskonalou věrností Bratrstvu se Phury obětoval pro zachování svého rodu a stal se mužem zodpovědným za jeho pokračování. Byl vybrán, aby se stal otcem mnoha synů a dcer a zajistil tak přežití rodu a zachování jeho tradic a zrodu nových jeho bojovníků. Jeho první žena Cormia, která touží získat nejen jeho tělo ale i srdce, odkrývá Phuryho obavy skryté pod jeho vznešenou zodpovědností. Mezitím se však divokost útoků nepřátel rodu stupňuje, smutek se šíří sídlem Bratrstva, a Phury se musí rozhodnout mezi láskou a povinností.




Recenze: Tak nějak jsem čekala, že Phuryho díl bude stát za nic, že mě to i mile překvapilo.Kniha byla nabitá akcí a prostor kromě Phuryho a Cormii dostali i vedlejší postavy, především Bella, Zsadist a Rehvenge. Navíc celá Johnova linie byla mnohem zajímavější než samotná hlavní zápletka příběhu.

Každopádně to nebylo až tak zlé. Pokud nepočítáte začátek, kdy se Phury ani za mák nepodobá té osobě, kterou nám autorka představila v prvním díle, nebylo to tak zlé. Kromě toho, že hlavní mužská postava stále fňuká na manželkou vlastního dvojčete, se dá jeho chování celkem dobře pochopit. Drogová závislost a veškeré poklesy lidské mysli jsou dokonalým kontrastem Phuryho první ženy Cormii, která je tak naivně poslušná a nezkažená, až vám jí bude uvnitř pevnosti Bratrstva celkem líto.

S předchozích postav se Cormia asi nejvíc podobá Marrise, která taky celý život žila podle přísných pravidel. Jen v Cormiině případě byli přísnější. Její cesta k emancipaci je ale vyobrazená přirozeně za což jsem jen ráda.

Co se týče vedlejších postav, tak autorka znovu dává velký prostor Zsadistovi, který jakoby s Phurym stále obraceli role (zvlášť v mezipříběhu Father Mine). Zsadistovi, který se bojí o svoji těhotnou shellan, dále přibývají starosti i se závislostí jeho dvojčete nehledě na absolutní nezájem o svou osobu. Co se týče Bellina bratra Rehvenge, kterému je věnována další kniha, tak zde nám autorka odkrývá jeho tajemství a že se je na co těšit, nehledě na příběh Johna a Xhex.

Celkově tedy šestý díl není žádným zklamáním a zdatně sekunduje svým předchůdcům. Já bych řekla, že se to opět povedlo.

Richelle Mead: Succubus Blues/Trápení (Georgina Kincaid/Sukuba #1)

Anotace: Sukuba je nadpřirozená bytost, která smí po libosti měnit podobu a jediným jejím úkolem je svádět. Zní to tak lákavě! Dívka může být, kým chce, její šatník je nevyčerpatelný a smrtelní muži by udělali cokoli pro její pouhý dotek. No, vlastně za to platí svou duší, ale proč zacházet do přílišných podrobností?
Avšak život Georginy Kincaidové, sukuby ze Seattlu, není ani zdaleka tak exotický. Pracuje v knihkupectví a její šéf je poměrně nesnesitelný uťáplý chlap. Nesmrtelní přátelé si z ní nepřestávají dělat legraci kvůli jedné její dávné proměně. A nejhorší ze všeho je to, že si nemůže vyjít na rande, aniž by z dotyčného muže nevysála život. Ona by přitom dala všechno na světě za to, kdyby se směla dotknout slavného a neodolatelně krásného spisovatele Setha Mortensena!
Snění o Sethovi však bude muset počkat, protože ve světě nadpřirozených bytostí se začíná dít cosi podivného… a velmi nebezpečného. Georgina se proti vlastní vůli stává aktérkou souboje mezi dobrem a zlem…

Recenze:

Na sérii Georginy Kincaidové jsem byla zvědavá už jen proto, že jí psala Richelle Mead. Možná bych neměla předpokládat, že její zbylé dvě série (Georgina Kincaid a Dark Stan) budou stejně dobré jako Vampýrská akademie.

Bohužel u Succubus Blues vyvstává hned několik problémů. Tím prvním je příběh, který si je hodně podobný s prvním dílem Dark Swan (tuhle výtku bych tedy nejspíš měl mít ke knížce Storm Born, vzhledem k tomu, že vznikla později). Člověk tak nějak tuší, co může čekat a u Meadové už mě ty milostné trojúhelníky vůbec nebaví. Každopádně jsem se po většinu knížky nudila až na pár vedlejších linií, které mě dokázaly zaujmout. Hlavně Georgininy vzpomínky. Jde o to, že tenhle příběh má neuvěřitelný potenciál, který prostě nevyužil. Zato závěrečné vyvrcholení to je úplně jiný nářez, tady to autorka zachránila, tudíž se s klidem můžu těšit na další díl.

Tohle byl ale jen jeden problém. V hlavní hrdince můžeme vidět Rose z Vampýři akademie i Eugenii z Dark Swan. Stejná povaha, stejná atraktivita, stejné vtipné hlášky, stejné smýšlení, stejné všechno. Co se týče dalších postav, tak jsem se v jejich množství lehce ztrácela. Roman mi byl nesympatický už od začátku, na druhou stranu jsem si oblíbila Setha, podle mě nejlepší postava z celé knihy a jeho a Georgininy scény patří k tomu nejlepšímu z celé knihy.

V této knize je hodně cítit autorčin výzkum ohledně mytologie, kterou v knihách používá, což je samozřejmě dobře, i když nemůžu nepodotknout, že existuje spousta autorů, kteří to dokáží dokonale zamaskovat.

Abyste mě nechápali špatně, Succubus Blues určitě stojí za to koupit a přečíst, četla jsem daleko horší knížky a neříkám, že si jí nepřečtu znovu. Možná že český překlad mě zaujme víc než originál.

J.R. Ward: Lover Unbound/Nespoutaný milenec (Black Dagger Brotherhood #5)

Anotace: Vishous je úskočný bojovník se zatvrzelým srdcem toužící jen po střetu s nepřáteli upírů, obdařený destruktivními sklony a též děsivou schopností vidět do budoucnosti. Když je ale v boji vážně poraněn, zamiluje se v nemocnici nečekaně a beznadějně do své lidské lékařky, doktorky Jane Whitcombové. Ta opětuje jeho city a léčí nejen jeho tělo, ale i bolesti jeho duše. Vishous však proti své vůli dostává nové poslání, čeká jej osud, v němž pro Jane patrně nebude místo.

Recenze: Na díl o Vishousovi jsem se strašně těšila, jeho postava se mi líbila už od prvního dílu, ale velký prostor dostal i v Buthově příběhu. O to víc mě překvapilo, že autorka jeho charakter lehce změnila. Co se týče Jane, tak její prolog byl úžasný, což mě navnadilo ještě víc. Každopádně u Wardové prostě není nic tak, jak to vypadá, tudíž se moje představy od příběhu opět značně lišily. Začátek příběhu byl dobrý, ale postupem času, kdy docházelo k rozuzlování jednotlivých situací, jsem byla čím dál víc zklamaná. A tím největším zklamáním byl samotný závěr. Přála jsem Jane a Vishousovi šťastný konec, ale ne takovýhle. Myslím, že autorka by se bývala čtenářům zavděčila víc, kdyby nechala Jane zemřít. Ten konec byl neuvěřitelně zvláštní. V hlavním příběhu se nestalo moc překvapivých zvratů, až na ten konec, každopádně se mi líbí, že knihy si stále drží svůj standard.

Kniha se tentokrát obešla bez příběhů z pohledu členů Vyhlazovací společnosti k mé velké radosti, jelikož tyto části já přeskakuji, alespoň mě tak čeká víc překvapení v samotném příběhu.

Vishousovi vzpomínky nebyly tak dobré jako ty Zsadistovi, ale i tak dodávaly knize zajímavější grif. Co se týče celé té linie kolem Stvořitelky a Vishouse, tak doteď nemám nejmenší tušení, co si o tom myslet, i když její oběť na konci byla celkem dojemná.

Jak už to tak bývá, tak celkem dost prostoru dostává i postava o níž bude následující díl – v tomto případě je to Phury, který tu po většinu času bojuje se svou zamilovaností do Belly a závislostmi. Jeho charakter se od prvního dílu radikálně změnil, nejspíš aby jeho díl měl v sobě o trochu víc té radikálnosti. Jenže nevím, jestli je to zrovna u Phuryho dobrý nápad, protože čtenáři by to autorce nemuseli věřit. Já osobně jí to nebaštila ani náhodou. Co se týče Cormie, tak jsem na tom dost podobně. Její postava mi přijde plochá, tudíž jsem zvědavá, jak se s tím autorka poprala.

Už tradičně velký prostor dostává i John Matthew, který je mi díl od dílu sympatičtější a na démony z jeho minulosti nás autorka připravuje již od druhého dílu, tudíž tady žádný velký obrat v chování a psychice nehrozí, což vítám s velkým nadšením. Co se týče dalších postav tak i Zsadist tu má větší roli než ostatní z bratrů, je vidět, že je to autorky oblíbenec, což se z mého vlastního pozorování promítá i u čtenářů. Rehvenge tentokrát neměl tolik prostoru, ale i tak platí, že jeho díl vypadá nejvíc přitažlivě a velký prostor dostane i ve Phuryho díle.

Po přečtení jsem měla smíšené pocity. Dobrý pocit z knížky zakalil ten závěr a také to, že Vishousův a Butchův příběh mohl být zajímavěji rozpracován a ukončen. Autorka má talent na vytváření situací, které mají obrovský potenciál, jen v téhle knížce to nějak nezvládla dotáhnout do triumfálního konce. Uvidíme, jestli se to zlepší s příštím dílem.

Becca Fitzpatrick: Crescedno (Hush Hush #2)

Anotace: Nořin život má stále daleko k dokonalosti, ale aspoň získala strážného anděla. Patch je tajemný, nádherný, magneticky přitažlivý, ale navzdory tomu, jakou roli má hrát v Nořině životě, se chová všelijak, jen ne andělsky. Je ještě vyhýbavější než dřív a k tomu se zdá, že tráví stále víc a víc času s Nořinou úhlavní sokyní Marcií Millarovou. Nebýt Patchova nepochopitelného jednání, Nora by Scotta Parnella, starého rodinného přítele, který se přestěhoval zpátky do města, sotva vzala na vědomí. Jenže Noru ke Scottovi začne cosi přitahovat – navzdory pocitům, které ji varují, že Scott před ní zřejmě skrývá nějaké tajemství. Noru navíc celou dobu pronásledují obrazy jejího zavražděného otce. Začne se zajímat, zda její původ nemá něco společného s jeho smrtí, a následkem toho jí hrozí stále větší a větší nebezpečí. Nora se zoufale snaží zjistit, co se vlastně v minulosti stalo, ale možná že některé události je lepší nechat spát, protože pravda může zničit vše – a všechny, kterým Nora věří a které má ráda.

Recenze: Opravdu opravdu opravdu jsem čekala nějakou příšernost. Recenze, co jsem posbírala na interntetu a poznámky typu, že snad ani nemá cenu Crescendo kupovat, mě celkem dost vyděsili. Připravila jsem se na nejhorší a... byla příjemně překvapená.

Nejspíš i díky všem těm recenzím jsem si Crescendo užival víc než bych bývala byla. Ano, linie je celkem stejná jako v prvním díle. Patch a Nora jsou šťastní a pak najednou bum bác a rozejdou se. Od té doby je Nora místami neuvěřitelně otravná a její pochybování o Patchovi je neopodstatněné a žádný čtenář to prostě nezbaští. Protože proč by chtěl Patch zabít Noru teď?

Když jsem v anotaci viděla zmínku o Scottovi málem jsem si rvala vlasy. Vypadá to jakoby veškerá Young Adult literature byla založená na milostných trojúhelnících. Naštěstí tu o nejde o žádný milostný interest z Nořiny strany, stejně jako u Patche a Marcie. Čímž se dostávám k dalšímu, teď už pozitivnímu bodu, a tou je Nořina a Patchova chemie. Jejich společné scény jsou to nejlepší na obou dílech. Pokaždé, když se Nora a Patch potkají, tak se nevysvětlitelně tetelím.

Předvídatelný konec? Ano, bohužel, každopádně to vypadá, že se třetím dílem skočíme už rovnu do akce. Doufám, že série neklesne ještě níž, protože ruku na srdce, tahle série není zrovna největší pokla YA literatury.

J.R. Ward: Lover Revealed/Nalezený milenec (Black Dagger Brotherhood #4)

Anotace: Butch O'Neal má povahu bojovníka. Bývalý policista oddělení vražd je jediným člověkem, jemuž byl umožněn přístup do nejužšího kruhu Bratrstva černé dýky. A touží se ponořit ještě hlouběji do světa upírů a zúčastnit se jejich války. Nemá co ztratit, jeho srdce patří upírce, aristokratické krásce, která je ale beznadějně nedostižná. Když ji nemůže mít, může alespoň bojovat po boku Bratrstva. Při záchraně jedné upírky se však Butch stane obětí nejtemnějších nepřátelských sil a na prahu smrti je ponechán svému osudu. Bratrsvo ho však šťastnou náhodou nalezne a jediný způsob, jak jej přivést zpátky k životu se zdá být Marissina láska, ale není jisté, zda ho dokáže zachránit. (zdroj: arara)

Recenze: Čtvrtý díl Bratrstva se tentokrát soustředí na Butche, bývalého detektiva a Marissu, bývalou shellan krále Wratha. Butch byl nedílnou součástí všech předchozích dílů a nyní se mu dostává prostor rozvinout svůj příběh úplně.

Butchův i Marissin charakter byl skvěle vykreslený v prvním díle, tudíž nám autorka teoreticky už neměla co nabídnout. Každopádně s tím co měla pracovala víc než dobře. Prostě to mělo grády. Butchův životní příběh byl dojemný a tragický. Marissino odmítání společností a její cesta k určité emancipaci a nezávislosti byla zajímavá. Jejich společný příběh jako takový žádné velké překvapení nenabízí, což ale neubírá příběhu na kvalitě. Konec pro mě nebyl překvapením (někteří lidé stále nepochopili význam slova spoiler), ale i tak bylo jasné, kam se celý příběh ubírá.

Velkým překvapením byly "vedlejší" postavy. Vishousovi části knihy byli rozhodně tou zajímavější částí knihy a přislíbili kick-ass akci v příští knize. Mezi bratry rozhodně patří k těm zajímavějším. Milým překvapením byl i Rehvenge, Bellin bratr, kterého jsem ve třetím díle nemohla vystát a ve scéně s poslední poradou glymery jsem ho vyloženě zbožňovala. John Matthew je postava, která mi moc nesedí již od druhého dílu, ale tady se to částečně zlepší.

Příběh jako takový si stále drží svůj standart. Laťka je nastavená hodně vysoko a i přesto ji série dodržuje s grácií. Předchozí díl byl výborný a napsat knihu, která by se neutopila v jeho stínu, je extrémně těžké, ale v tomto bodě nemám autorce co vytknout. Menší úlety bez problému přehlédnu a zajisté i brzy zapomenu.
Podle mého názoru zatím nejoriginálnější díl z celé série.

J.R. Ward: Lover Awakened/Probuzený milenec (Black Dagger Brotherhood #3)

Anotace: Zsadist je jedním z šesti upírských bojovníků Bratrstva černé dýky bránícího svou rasu před neúprosnými nepřáteli. Nosí ve své duši temnou minulost plnou utrpení a pokoření, která v něm vyvolává neuhasitelnou zuřivost. Je znám svými strašnými činy a jeho divokosti se obávají jak lidé, tak upíři. Hněv je jeho jediným druhem a hrůza vášní - dokud neosvobodí krásnou dívku z nepřátelských rukou. Bellu okamžitě uchvátí Zsadistova nespoutaná síla. Oba v sobě nalézají zalíbení, ale bojovníkova touha po pomstě dívčiným mučitelům jej přivádí k šílenství. Proto musí Bella pomoci jeho utrápené duši a najít cestu ke společné budoucnosti.(zdroj: arara)

Recenze: Nenechte se zmást českou obálkou ani anotací. Nejedná se o žádnou telenovelu v knižní formě. V pořadí již třetí díl ze série Bratrstvo černé dýky se tentokrát soustředí na Zsadista a Bellu jejichž příběh byl nakousnut už v druhém díle. V rychlosti o co tedy jde: Bella byla unesena a Zsadist se jí  pokouší najít, i když po tak dlouhé době není v podstatě žádná naděje, že by byla naživu. Když se Bratrstvu podaří Bellu najít, vezmou jí k sobě do sídla, kde se Bella se Zsadistem sblíží a pomůže mu překonat hrůzy z minulosti.

Možná to zní lacině, ale garantuju vám, že při čtení vám to tak nepřijde. Na knihu o Zsadistovi jsem se těšila nejvíc z celé série a autorka nezklamala. Postupné odkrývání vzpomínek, které utvořili jeho osobnost a změny v chování, mají ten správný ráz. Bella ho výborně doplňuje a ve chvíli, kdy se příběh točí jen kolem těch dvou, tak nemáte ani pomyšlení na to odložit knížku z ruky.

Podle mého názoru příběh váznul hlavně ve chvíli, kdy vyprávění probíhalo z pohledu Rehvenge, Bellina bratra a Phuryho, Zsadistova dvojčete. Našli se vyjímečné pasáže, například Phuryho vzpomínání na záchranu Zsadista. Některé části byli vyloženě zbytečné, dali by se rozhodně vykreslit jinak.

Už v předchozích dílech jsme si mohli všimnout, že autorka často střídá úhly pohledu jednotlivých postav (a že jí to jde) a hlavně, že do příběhu zapojuje i vedlejší dějové linie, které jí pomáhají připravovat půdu pro nadcházející díly, což je výborný nápad vzhledem k tomu, že v nové knížce se rovnou může vrhnout do akce bez vykreslování nudných úvodů. To je důvod proč mají její knihy takový spád už od začátku.

Nebylo to to, co jsem čekala. Bylo to mnohem lepší. Nakonec se mi nějakým zázrakem povedlo oblíbit si Phuryho, i když se na jeho díl těším ze všech nejmíň. Mohu vás tedy ujistit, že třetí díl by pro vás teoreticky neměl být zklamání, pro mě osobně byl zatím jeden z nejlepších a já jsem ráda, že si tato série zachovává svůj standart a bezproblémově dodržuje vysoce nasazenou laťku.

J.R. Ward: Lover Eternal/Milenec z věčnosti (The Black Dagger Brotherhood #2)

Anotace: Autorka se vrací do stínů Caldwellu aby vyprávěla čtenářům další dobrodružství členů bratrstva. Tentokrát se středem děje stává Rhage, nejlepší bojovník mezi upíry a nejnenasytnější milenec. Rhage byl proklet a v duši mu zuří démon, který jej činí nebezpečným pro všechny v jeho okolí. O to větší starost chová o smrtelnou dívku Mary, vrženou do světa upírů a svěřenou v jeho péči, o níž ví, že je k němu přitahována stejně intenzivně, jako on k ní. (zdroj)

Recenze: Že Rhage a ta jeho potvora mají potenciál, to jsem věděla už od prvního dílu. Nevyvíjelo se to sice tak jak jsem si představovala, což ale neznamená, že se to vyvíjelo špatně. Laťka, kterou nastavil první díl, byla úspěšně přeskočena. Je těžké zachovat si jakous takous originalitu, když píšete knížku stylem, že hlavní postava je vždy jedna z těch, která v předchozích dílech byla vedlejší. Navíc každý díl je o tom, jak si každý z bratrů nachází svou shellan. A přesto přese všechno si Ward udržuje svojí úroveň.

Mary mi popravdě povahově moc nesedla. Což není chyba autorky, z toho co vím o tvůrčím psaní je její postava vybudována dobře. Každopádně mi to nezabránilo s napětím čekat, jak to teda s nima dopadne navíc jejich první scéna byla úžasná.

Překvapivě nemám víc, co říct, jelikož hned na to jsem začala číst třetí díl, který mě totálně dostal a dojmy z toho dílu se jaksi rozplynuly...

Jen tak mimochodem, kdo navrhuje české obálky??? To je fakt trága...

Julie Kagawa: The Iron Queen (Iron Fey #3)

Anotace: Jmenuji se Meghan Chase. Myslela jsem, že už je po všem. Můj čas s vílami, nemožným rozhodováním, které jsem musela podstoupit, oběťmi pro ty, které miluju, myslela jsem že to všechno je za mnou. Ale blíží se bouřka a železné víly mě přitáhnou zpátky, ať se vzpírám sebevíc. Odtáhnou mě od mého vyhnaného prince, který přísahal, že bude stát po mém boku. Odtáhnou mě do samého srdce konfliktu, tak velkého, že si nejsem jistá, jestli z něj někdo může vyváznout živý. Tentokrát už není cesty zpátky.

Recenze: Zatím poslední díl ze série Iron Fey je za mnou. Pořád nechápu proč ty naše nakladatelství vydávaj shitský průměrný série namísto toho, aby vydali něco jako tohle. Samozřejmě každý má jiný názor, ale The Iron Queen mě opravdu nadchla. Kniha je perfektní gradací příběhu. Nechtělo se mi loučit s postavami, ani do doby, kdy by měl vyjít čtvrtý díl, z pohledu Ashe a já přiznávám, že strašně doufám, aby on a Meghan našli způsob, jak být spolu. Bohužel podle stylu autorky to zrovna nevypadá na happy ending.

Abyste neřekli, že jenom chválim. No... musím říct, že to bylo předvídatené. Kdo je falešný král mi bylo jasné už od začátku, celý příběh s Meghan a Ashem byl jak na předpis (ale stejně...) a to, co se Meghan stane na konci jsem vytušila taky.

Kolikrát se stalo, že autorka vytvořila perfektní a dechberoucí situaci jen proto, aby její atmosféru následně totálně zničila a tím v podstatě vytvořila úplně jinou a novou situaci. Nemám to ráda, když to nemá svůj účel...

Každopádně to jsou jen kosmetické vady a já můžu za sebe říct, že to je nejlepší série jakou jsem v roce 2011 objevila. Uvidíme, jestli ji něco překoná :)

J.R. Ward: Dark Lover (Black Dagger Brotherhood #1)

Anotace: Úvodní román slavného cyklu představuje tajné bratrstvo šesti upírských bojovníků, ochránců rodu. Ti ve skrytu noci vedou nekonečnou a neúprosnou válku s odvěkými nepřáteli o svá území v Caldwellu. Nejkrvežíznivějším z upírů je vůdce bratrstva, Wrath, který touží odplatit vraždu svých rodičů. Avšak když jeden z jeho nejstatečnějších bojovníků padne a zanechá po sobě polorodou sestru, musí za ni Wrath vzít zodpovědnost. Zavede ji do světa neživých, o němž dosud neměla tušení, do světa smyslnosti, o níž se ji nezdálo ani v nejdivočejších snech.

Recenze: Ještě jednou nastínění děje vlastními slovy, jelikož česká anotace je taková... ehm, zvláštní. Vůdce Bratrstva černé dýky, které má chránit vymírající upírskou rasu před nemrtvými, je Wrath, poslední čistokrevný upír. Jeho přítel z Bratrstva Darius, ho prosí, aby pomohl jeho dceři Beth při přeměně v upíra, která ji nemůže minout. Ta pomoc spočívá v tom, že jí Wrath dá napít své krve. Darius je ještě té noci zabit, a tak Wrath, který nejdřív přítele odmítl, teď vyhledá Beth sám.

Bratrstvo černé dýky je úspěšná série autorky J.R. Ward a každý díl se soustředí na jednoho z bratrů. Co čekat od příběhu? Je to klasická urban fantasy s perfektně promyšleným světem. Někteří z bratrů jsou neuvěřitelně zajímavý, stejně jako Dariusův komorník Fritz, kterého si snad zamilujete od první stránky. Co se týče hlavních dvou aktérů, tedy Wratha a Beth, představte si Edwarda a Bellu. Ne, to není fér přirovnání. Lepší by bylo říct, že spíš jako Alexander a Taťána z knihy Bronzový jezdec od Paulliny Simons. Wrath je nepřístupný, nepřátelský, jediné na co myslí je boj. Beth je reportérka, která nejeví zájem o muže, ale když se dostanou do blízkosti, tak je to k sobě prostě táhne.

Čím se dostávám k hodně výraznému prvku knihy a tím je sex. A to dopodrobna popsaný. Jestli jsou vám takovéhle věci nepříjemné, tak to snad ani nečtěte, protože příběh je prostě sexem nabitý. Je to ten hlavní katalyzátor, který dostal knihu tak daleko, je to to, co jí odlišuje od ostatních upírských sérii (především těch z žánru YA literature) - dává totiž příběhu důležitou věc. A tou je syrovost, což je podle mě hlavní důvod, proč je kniha tak populární.

Zamilované tlachání obou hlavních protagonistů hodíme za hlavu a to jediné, co můžu říct závěrem je, že je to úchylácká jízda po horské dráze. Nemůžu se dočkat dalšího dílu.

Julie Kagawa: The Iron Daughter (Iron Fey #2)

Anotace: Napůl princezna Léta, napůl člověk. Meghan nikdy nikam nepatřila. Zrazená Zimním princem, o kterém si myslela, že jí miloval, je věznění královnou Zimních víl. Jak se schyluje k válce mezi Zimou a Létem, Meghan si uvědomuje, že největší nebezpečí hrozí od Železných víl, které viděla pouze ona a princ. Ale nikdo jí nevěří.

Co hůř, Meghaniny vílí schopnosti jsou pryč. Je uvězněná ve vílí zemi a jedinou její zbraní jsou holé ruce. Někomu věřit by bylo bláznovství. Věřit zdánlivému zrádci by bylo smrtelné.

Recenze: Rozhodně lepší než první díl. Žádné pomalé rozjezdy do půlky knihy jako tomu bylo u prvního dílu. Tady to šlape hned od začátku. Meghan je vězněna královnou Mab, vládkyní Zimní říše a shodou náhod také matkou Ashe, který Meghan ve Winter's Passage (doporučuju přečíst, protože scén mezi Ashem a Meghan není nikdy dost :) slíbil, že jí ochrání. Bohužel drahý princ není nikde k zastižený, a když se objeví, chová se jako ocas, což Meghan nechápe a ještě si dovolí pochybovat o jeho lásce. Nás zkušené čtenáře to ale neošálí, tudíž jsem Meghaniny starosti a trápení brala na lehkou váhu.

Když je korunní princ Zimní říše zabit a Žezlo ročních období je ukradeno, podezření padne na Meghan a Oberona, tudíž Mab vyhlásí Letnímu království válku. Na svém útěku a výpravou za Žezlem se Meghan s Ashem znovu setkají se starými známými - Puckem, Grimalkinem a Ironhorsem.

To k čemu se schylovalo už od prvního dílu je tu. Milostný trojúhelník. Marně vzpomínám, kdy jsem naposledy četla knížku z YA literature, kde by nebyl milostný trojůhelník. Já osobně je moc nemusím, protože to ústí do spousty nepříjemných situací a pokaždé jeden skončí se zlomeným srdcem, což pak jaksi kalí finální efekt, kdy se hlavní hrdinové, přes všechny útrapy a nástrahy, dají konečně dohromady.

Každopádně nemám co vytknout. Má to všechno, co tyhle typy knížek mají mít. Plno zápletek, není místa, kdy by si člověk vyloženě říkal, bože ať už to skončí, podle mého názoru si to zaslouží pět hvězdiček z pěti.

Julie Kagawa: The Iron King (Iron Fey #1)

Anotace: Meghan Chase má tajný osud... takový, jaký by si ani ve snu nepředstavila...

V Meghanině životě se vždy zdálo něco špatně od té doby, co jí její otec před šesti lety zmizel před očima. Ve škole ani doma nikdy moc nezapadala.


Když jí začně z dálky sledovat temný cizinec a její kamarád, který jindy jen srší vtipem, začně být až příliš ochranitelský, tak Meghan začne mít pocit, že všechno v její životě se rapidně změní.

Ale nikdy by neuhodla, že je dcerou mystického vílího krále a pěšák ve smrtící válce. Nyní je na Meghan, aby zjistila, jak dalece je ochotna zajít a zachránit někoho, na kom jí záleží a aby zastavila zlo, kterému se nikdo z víl neodvažuje postavit... a zamiluje se do mladého prince, který ji radši uvidí mrtvou než aby rozehřála jeho ledové srdce.

Recenze: První třetinu knížky jsem četla asi tak dva měsíce. Absolutně jsem se nemohla do knížky vžít a těšila mě jen představa, že až to dopřelouskám, tak si na ní pořádně smlsnu. Když jsem poprvé viděla jména Oberon, Titania a Puck, tak jsem myslela, že to snad poletí z okna. Název vílí země the Nevernever jsem doteď nepochopila. Vykrádačka Shakespeara? Ano... ALE!

Když přehlídneme fakt, že Puck je Puck (myslím, že v češtině se tohle jméno překládalo jako Klubko?) a domyslíte si ho jako úplně jinou postavu, která nemá absolutně nic společnýho se Snem noci svatojánské (nebo ne, to je jen na vás, jak moc vám to přijde rušivé), tak s klidem přijmete Oberona, Titanii i královnu Maub.

Pak je tu ještě klasika - Romeo a Julie. Pokud tedy necháme stranou královnu Mab, vládkyni Zimní říše, tak tu máme jejího syna, prince Ashe a samozřejmě hlavní postavu Meghan, který je dcerou Oberona, vládce Letní říše. Dva znepřátelené rody a máme to tu zase. Musím ale říct, že jejich příběh mi přišel na celé knize to nejlepší.

Každopádně, když jsem se dostala k začátku druhé třetiny, tak se příběh začal rozjíždět a já knížku prostě nedokázala odložit a konečně přišla na to, proč má na goodreads hodnocení 4.10 :)

Zajímavý koncept, to jak Nevernever mizí kvůli technice (ok, tak trochu vykradačka Nekonečnýho příběhu), ale tady je to ještě rozvinuté o železné víly (Iron Fey) a tudíž i o příběh postaráno. Nechci vyzrazovat nějaké podstatné detaily, knihu vřele doporučuju, jen vás prosím: Přežijte tu první část knihy, pak už vám můžu slíbit čtenářský zážitek :)