Alyson Noel: Napořád/Evermore (The Immortals #1)

Anotace: První díl nové knižní řady Nesmrtelní ocení především čtenáři Stephenie Meyerové a její série Stmívání. Sedmnáctiletou Ever trápí po automobilové nehodě, při které zahynuli její rodiče, mladší sestra a pes, pocit viny za to, že jako jediná přežila. Navíc se z ní po nehodě stala jasnovidka, slyší myšlenky jiných lidí a vidí jejich auru. Cizí myšlenky na ni dotírají na každém kroku, a proto se Ever stále víc uzavírá před světem. Okolní hlasy se snaží přehlušit muzikou burácející ze sluchátek, která skoro nesundává z uší. Všechno se ale změní, když potká Damena, který jediný dokáže zklidnit její mysl a ztišit hluk v její hlavě. Ani on není jako ostatní smrtelníci, jeho svět plný tajemství a zázraků Ever neobyčejně přitahuje, zároveň v ní však vyvolává znepokojivé otázky…
Kniha se záhy po vydání probojovala mezi nejprodávanější knihy v USA, mimo jiné se vyhoupla na nejvyšší příčku žebříčku New York Times Bestsellers. Překladová práva byla prodána do 34 zemí světa.


Recenze: Ze začátku jsem si říkala, co proti téhle knížce všichni mají? On totiž začátek opravdu slibuje velké akce a potenciál. Ale jen zhruba do chvíle, kdy přichází na řadu Damen, tudíž milostný objekt hlavní postavy. Kdybyste se mě zeptali jaký je, věděla bych jen, že samozřejmě naprosto krásný a rozdává kytky na potkání. To by bylo asi tak všechno. Asi tak u třetí kapitoly mi děj začal splývat dohromady a po týdnu se úplně vykouřil z hlavy.

Sice se vyvarujeme jakýchkoliv milostných trojúhelníků, ale jiná klišé nás neminou. Tragická událost, která zásadně poznamená život hlavní hrdince? Máme. Ever přijde o rodinu při autonehodě. Jediná dobrá věc, který z toho (z knižního hlediska) vzešla je duch její sestry Riley. Ano. Ve společných scénách Riley a Ever se opravdu člověk nenudí a možná, že kdyby se autorka vyhnula klasickému milostnému tématu, přehodila vyhybku a na první koleji pustila tuhle sesterskou dějovou linku, tak by udělala líp.

Další postavy snad ani nestojí za řeč. "Nejlepší" kamarádka, které bych osobně nejradši dala pěstí, protože takhle se snad nikdo nechová. Hlavní sokyně Drina?, tu jsem snad nesnášela víc než celou knihu. A pak je tu samozřejmě Damen, který je a není typickým příkladem postavy YA literatury. Najdete na něm všechno, co na tomhle typu postav, tak nesnášíte a naopak to, co se vám na nich líbí, se u něj vůbec neprojevuje. Navíc je to zombík.

Kniha je naštěstí čtivá, i když moc nenabídne, ale jako taková oddechovka mezi jednotlivými zkouškami byla požehnáním.