Karen Marie Moning: Iced (Fever 6) - prolog

středa 14. srpna 2019

Dneska dorazila ICED, tak jdeme na to!
ČÁST 1
Hudba je kosmická. Představte si svět bez jakékoli melodie. Bez zpívajících ptáků. Bez cvrkajících cvrčků. Bez posunu tektonických desek. Vážně záleží jen na zpěvu té tlusté ženy. Když přestane zpívat-

- Kniha deště

***

PROLOG
Dubline, dostal jsi mě už při pozdravu

Představuji si svět, který nezná vlastní pravidla. Žádné telefony. Žádný internet. Žádný burzovní trh. Žádné peníze. Žádný právní systém. Třetina světové populace zmizela během jediné noci a počet narůstá po milionech každý den. Lidská rasa je ohrožený druh.

Před dávnými časy si Danané zničili svůj svět a rozhodli se zabrat ten náš. Historie říká, že se na nás vrhli někdy v rozmezí 10 000 a 6000 let před naším letopočtem, ale historikové se často pletou. Jericho Barrons říká, že tu jsou od počátku věků. On by to měl vědět, protože tu sám byl od počátku věků.

Strašně dlouho byla mezi našimi světy zeď. Kromě toho, že v sobě měla pár prasklin, to byla pevná bariéra, zvlášť vězení, ve kterém byli uvězněni Temní.

Teď je ta barikáda pryč a ze stěn vězení je prach.

Všichni Danané jsou volní: smrtící Temný dvůr a panovačný Světlí dvůr, jehož členové jsou stejně smrtící, i když hezčí. Danan je Danan. Žádnému nikdy nevěřte. Pronásledují nás různá monstra, která jdou strašně těžko zabít. A jejich nejoblíbenější jídlo? Lidé.

Jako by tohle nebylo dost zlé, krouží nad námi útržky férijské reality, které pohlcují vše, co jim stojí v cestě. Je těžké je spatřit, snadno do jedné z nich vjedete autem, pokud si nedáváte pozor. V den, kdy padla zeď, se roztříštila Férie samotná. Někteří říkají, že se změnila samotná Síně všech dní a otevřela nové portály z ostatních světů do toho našeho. Ale to, že se její útržky vznáší a plují mě hodně znervózňuje. Jdete si lehnout do vlastní postele a vzbudíte se v úplně jiné realitě. Když budete mít štěstí, tak vás místní klima nezabije okamžitě a obyvatelé té dimenze vás ihned nesežerou. Když budete mít ještě větší štěstí, najdete zase zpátky cestu domů. Nakonec. A když budete mít to největší štěstí, čas tam bude plynou stejně rychle jako na zemi. Ale nikdo takové štěstí nemá. Lidé neustále mizí. Prostě se ztratí a už se nikdy nenajdou.

Pak jsou tu ještě Stíny, které číhají ve tmě a pohlcují vše živé, co jim stojí v cestě, včetně kořínků v zemi. Když jsou hotoví, nezbyde po nich ani kousek života. Za dveřmi je to jedno velké minové pole. Našlapujte opatrně. Pravidla vašich rodičů se na tuhle realitu nevztahují. Bojte se tmy. A jestli si myslíte, že máte pod postelí příšeru, tak tam pravděpodobně je. Vstaňte a podívejte se. 

Vítejte na planetě Zemi.

Tohle je teď náš svět - svět, který nezná vlastní pravidla. A když máte svět, který svá pravidla nezná, tak všechno zlé, co se drželo v temnotě, vylézá z děr na povrch, aby dostalo to, co chce. Všechno je k mání. Jsme zase jen neandrtálci. Síla je přednost. Vlastnictví je devět deseti zákona. Čím větší a zlejší jste, tím větší máte šanci na přežití. Seberte zbraň a naučte se utíkat. Rychle. 

Vítejte v Dublinu, PPZ - po pádu zdi - kdy všichni bojujeme o to, co z naší planety zbylo. 

Danani nemají žádného krále, žádnou královnu, nikoho, kdo by jim velel. Dva šílení Temní princové bojují od nadvládu nad oběma rasami. Lidé nemají žádnou vládu. A i kdybychom ji měli, pochybuji, že bychom ji poslouchali. Panuje naprostý chaos.

Jmenuji se Dani "Mega" O'Malley.

Je mi čtrnáct let.

Právě je rok 1 PPZ a ulice Dublinu jsou mým domovem. Je to válečná zóna. Žádný den není stejný.

A neexistuje místo na téhle planetě, kde bych byla radši.

1 comments:

Olga řekl(a)...

Děkuji za další úžasnou kapitolu