Karen Marie Moning: Iced (Fever 6) - 10. kapitola

Po čtyři noci za mnou chodí a mumlá moje jméno.

Kat, říká a ta jediná slabika zní jako nádherná melodie, které by se nemohl rovnat ani božský chór andělů.

Zpívá moje jméno v jazyce Temných. Zvoní mi z toho v uších tak dlouho, dokud nemám v hlavě úplně prázdno, dokud moje oči nevidí nic jiného než jeho. Je nádherný a jen pohled na něj mě nutí plakat. Když si otřu slzy z tváří, mám ruce od krve.

Vzbudí mě, ale přitom nevzbudí.

Vezme mě na místo, které je tak dokonalé, čisté a neexistují tu žádné starosti, chci tu zůstat napořád.

Kat, říká, jmenuji se Cruce. Ne V'lane. Už mě unavovalo nosit jeho zlatý zářící obličej. Nikdy mi nesahal ani po kotníky. Vzal jsem tě do Země snění, není to nádhera? Necítíš se tu přímo andělsky? Nemusíš se mě bát. Nejsem tím, co si myslíš.

Jsem v nebezpečí.

Ve strašném nebezpečí.

Nemůžu o tom říct vůbec nikomu, protože jsem jejich vůdce a to oni potřebují. Potřebují, abych byla silná a ukázala jim cestu.

Jsem jejich naděje.

A bojím se, že "jejich naděje" za chvíli už žádnou naději mít nebude.

Soudili Rowenu až moc tvrdě! Netuší, čemu čelila a bůhví, kolik let musela vystát podobná muka, než tomu propadla. Kdo ví, jaká byla, než si s ní začala Sinsar Dubh zahrávat. Dělo se jí to každou noc jako mně? Pronikla ta temnota pod naší pevností vždy přímo k ní mučila ji několik hodin?

Nemůžu jinak než přemýšlet, jestli už to trvá celá tisíciletí. Jestli to Temný král věděl, když schoval své smrtící alter ego pod naši posvátnou půdu a svěřil nám ji do péče a přitom nám vložil do krve část té své, abychom byly silnější - nebo je to jen temnota, která nás oslabuje? Kolik pekla na zemi se chystal způsobit. Kolik žen kvůli němu ztratilo život. Kolik lidí muselo zemřít.

Přemýšlím, jestli před tisíci lety byla nějaká žena ve stejné pozici jako já, převzala velení nad celým Řádem a okamžitě byla podrobena nepředstavitelnému testu: nekonečné svádění Sinsar Dubh.

Vezmi mě, osvoboď mě, buď nezničitelná, zachraň svět.

Je to jako píseň sirény. Ani já, která netoužím po moci, nejsem úplně imunní.

Nevěřím, že tu někdy byl klid. Ani na chvíli!

Nevěřím, že žádná vidoucí ve velení nebyla ušetřená.

Je až obdivuhodné, že jsme to udržely v tajnosti tak dlouho!

Přišel za mnou hned první noc jako Temný král. Spala jsem a byla zranitelná, přišel ke mně v mých snech. A od té doby chodil každou noc.

Zkoušela jsem prášky na spaní. Ale jen mě zdrogují a jsem tak ještě zranitelnější vůči jeho pokoušení.

Ukazuje se mi ve vší své kráse a síle. Je mnohem krásnější, než Cruce kdy byl. V'lane byl jen chabou imitací. Cruce je černobílý a zářící a silný a perfektní. Obtáčí kolem mě svá sametová křídla a já cítím věci, které jsem si nikdy nedokázala představit.

Souhlasím s Margery.

Chci, aby tu komnatu zavezli betonem, olovem nebo železem, prostě čímkoli co mu zabrání, aby se mi dostal do hlavy.

Neznám ani desetinu kouzel, která znala Rowena. A ona selhala.

Dokonce ani nedokážu zavřít ty dveře!

Tu noc, kdy jsme uložili Knihu k odpočinku, jsem odešla s vítězoslavným pocitem a po nekonečně dlouhé době s lehkým srdcem. Sinsar Dubh byla konečně pryč z ulic, a i když její polapení nedopadlo tak, jak jsem doufala, představovala jsem si v tu chvíli klid. Odpočinek, přestavbu, ten vzácný čas, který přichází po tolika změnách, po tolika vraždách. Čas truchlit nad našimi ztracenými sestrami.

Ale tak to nebylo.

Přichází za mnou se svými sliby a svými lži, se svou krásou a nespoutanými touhami a říká, že jsem to jediné, co potřebuje. Říká, že jen já dokážu vládnout po jeho boku a že můj dar empatie ze mě dělá ženu, která by byla schopna porozumět jeho nejhlubším touhám, které jako Temný princ má a beze mě se zblázní. Říká, že já jsem jediná, koho si může vzít a že na mě čekal celou věčnost.

Tvrdí, že ho křivě obvinili, že ho přelstili. Říká, že on není Sinsar Dubh. Tvrdí, že ve chvíli, kdy jsme ho uvěznili v kostce ledu, král si vzal všechnu svou moc zpět.

Říká, že nás klame geniální, šílený vládce, kterého nezajímají vlastní děti, který nikdy nemiloval svou konkubínu a když ji konečně měl ve své moci, vzal si zpět i Sinsar Dubh. Říká, že konkubína není úplně Dananem a král si vzal zpět svá kouzla, aby mohl pokračovat ve své práci, že celá ta noc byla v jeho režii.

Říká mi, že z něj udělali padoucha, abychom se moc nedívali na motivy Temného krále, abychom se starali spíše o to, jak zastavit prince, který by se mu jediný dokázal postavit, když by se král rozhodl, že nás svět je postradatelný. A Cruce mě ujišťuje, že to se jednoho dne stane - možná velmi brzy.

Říká mi, že jsem spasitelkou lidstva. Až budu připravená, ukáže mi, jak ho osvobodit. Říká, že já jediná jsem dost silná a vyrovnaná na to, abych viděla pravdu, kterou mám přímo před sebou, dost moudrá na to, abych učinila těžká rozhodnutí.

Mluví hadím jazykem a já to vím!

Ale stejně tuhle bitvu myslí prohrávám.

Ráno se budím a cítím ho. Mám jeho chuť na jazyku, cítím ho na své kůži. Naplňuje mě tak, jak žádný jiný muž, naplňuje mi tělo i duši. Miluje se se mnou a já se mu vzpírám, ale na druhou stranu ne. V mých snech říkám ne, ale stejně se milujeme v tom jednom nádherném okamžiku. Budím se v nekonečných orgasmech. Třesu se horkem.

A touhou.

A hanbou.

Moje sestry na mě spoléhají. Jsem jejich vůdkyně.

Jak tohle přežiju? Jak mu zabráním, aby za mnou chodil? Musejí existovat kouzla, která by ho blokovala, ochrany, runy, které bych mohla rozmístit kolem postele! Možná bych měla opustit opatství teď, než bude příliš pozdě. Mohu opustit své sestry? Opovážila bych se opustit své sestry? Jestli neodejdu hned, tak najdu někdy znovu sílu odejít? Nebo najdu sama sebe v noci dole v kryptě, jak s třesoucíma rukama držím mříže a jsem ochotná udělat cokoli, jen abych Cruce pustila?

Kolik lidí zemřelo v noc, kdy Rowena vypustila Sinsar Dubh, kolik vražd měla na svém svědomí? Měla ještě vůbec nějaké svědomí nebo už byla úplně zkažená?

Kdo by mě nahradil, kdybych odešla?

Neexistuje žádná záruka, že ta další žena bude silnější než já nebo schopnější odolat jeho svádění. Jak dlouho to bude Margery trvat tváří v tvář takovému pokušení? Jak moc krutou se může stát s mocí Sinsar Dubh, která ji očerní srdce?

Bože, pomáhej mi, musím zůstat.

Musím vyhrát tuhle tichou, neviditelnou válku a nikdo se nic nedozví.

Bože, pomáhej mi.