Nikdy jsem nebyla na heavy metalovém koncertě, i když jsem kousek viděla v televizi. Dancer byl na spoustě show. To, že jsem vyrůstala v kleci, mělo velké nevýhody. Když jsem se konečně dostala ven, chtěla jsem vyzkoušet tolik věcí, že jsem se ke všem nedostala. Teď jsou všechny dobré kapely mrtvé a dneska v noci to bude asi nejbližší věc koncertu, ke které se kdy dostanu. Fialovitá světla se třpytí na obloze jako perfektní kulisa, jako naše vlastní laser show! Viděla jsem to v televizi a jsou naprosto super.
Je až neuvěřitelné, kolik repráků, kabelů a věcí jsme s Dancerem posbírali. Možná jsme se nechali trochu unést. Ale obchod s hudbou, do kterého jsme vlezli, byl plný vybavení, neměl rozbitá okna a pokladna byla pořád plná. V časech války asi o kradení sterea není velký zájem. Nakonec jsme naplnili oba autobusy, došlo nám, že čím hlasitější to bude, tím lepší.
Pódium založíme blízko opatství mezi zdí a IDD.
Je až děsivý dělat tak blízko u ní, kdyby vás do ní někdo strčil, tak jste hned mrtví. Děsí mě to, ale musím udělat svoji práci, připojuju repráky, zatímco Dancer dělá vše ostatní a pobíhá kolem. Dlouhá linka spálené země za IDD je neustálou připomínkou, že mě každou chvíli může spálit na popel, jestli se jí dotknu. A i když z ní nevyzařuje žádné teplo, tak na zemi kolem neleží žádný sníh, jako by ho místo, kudy prošla, odpuzovalo.
Je vyšší než opatství, na šířku má nahoře alespoň sto stop a dole tak čtyřicet - je dost velká na to, aby Krále jinovatky spolkla. Země pod ní je spálená na uhel, i když z ní nevychází žádný žár. Kolem místa, kde se dotýká země, je kruh zářících run, který je černou smyčkou propojený s červenou bednou pokrytou symboly asi dvacet stop od místa. Obejdu IDD a podezřívavě se na bednu zadívám a přemýšlím, jak zatraceně tak malá věc, zhruba o velikosti Rubikovi kostky, dokáže udržet IDD na místě? Nemůže vážit víc než kilo. Lehce do ní šťouchnu nohou, abych viděla, jak dalece se pohne, ale málem si zlomím prst! Nemůžu odolat a pokusím se ji zvednout.
Nemůžu s ní vůbec pohnout!
"Cože? To máš nějakej kov se super hustotou, o kterým jsem v životě neslyšela?" zabručím, ale jestli mě slyší, tak mi neodpovídá. Jak to, že má Ryodan jen ty nejlepší hračky? Kde je sakra bere?
Podívám se zpátky na IDD. Je až strašidelně krásná se svými křišťálovými panely v různých úhlech, které odráží fialovou barvu polární záře. Tiše řeknu vesmíru kolem: Prosím, ať to funguje. Poslední dobou jsme to všichni měli těžké. Ať dneska nikdo neumře.
Kat je znovu venku a sleduje nás. Ryodan jí řekl, aby přestěhovala všechny vidoucí ven do sněhu, než začneme. Málem vyletěla z kůže! Vzala to tak, že je pro něj opatství přijatelnou obětí, ale já ho znám. Nic takového neříkal. Jen zvážil možnosti a ví, že evakuovat skoro tři sta žen v krizi by byla noční můra. Já to zkoušela, když byl klid a neměla jsem ani za mák štěstí. Jsou jako ovce, seskupují se do stád a nikdo s nimi nehne, pokud samy nechtějí. Pak skončí sice s načechraným zadkem, ale zlomenýma nohama.
Protože se chystáme začít, jsou určitě ještě vevnitř a připravují se. Za použití superrychlosti dostanu všechno vybavení na místo, a díky téhle činnosti se netřesu zimou. A taky to, že jsem děsně nervózní. Někteří z Ryodanových chlapů zapalují ohně a pár vidoucích, které už se dostaly ven, postávají kolem nich.
Podívám se na Kat, která jde z opatství ke mně. Vypadá hubeně, hnědé vlasy má stažené z tváře a celá působí křehce. Dělám si o ní starosti. Vím, že nechtěla opatství vést, ale všichni na tom trvali. Z Kat vyzařuje něco uklidňujícího a silného. V její přítomnosti se člověk uklidní, i když by nejspíš neměl. Říká, že víra je jako skála a pokud máte nohy pevně na zemi, tak nemůžete zakopnout.
"Dani."
"Ahoj, Kat."
"Je to moc blízko opatství. Dej to blíž k IDD."
"Nemůžu. Až Král jinovatky přijde, tak jestli bude IDD moc blízko k reprákům, tak by IDD mohlo zmrznout dřív, než ji odpoutáme a použijeme."
"Když nebude blíž, tak až se Král jinovatky objeví, všechno zmrazí a může zmizet dřív, než se k němu IDD dostane."
Nic na to neřeknu. Tohle už jsem zvážila, když jsme to s Dancerem propočítávali.
"Vážně věříš, že to bude fungovat?"
Zapojím dvě bedny do generátoru. "Co z toho přesně?"
"Všechno."
"Jsem si dost jistá, že ho sem přilákáme. Netuším, po jaké zvuku přesně jde, ale nakonec se nám ho podaří vyloudit. Až Dancer skončí, bude to tu burácet na plný pecky. Vypneme všechno kolem a ve městě a Dancer spustí signál. Jestli ten zvuk bude Králova svačinka, tak bude mít hlad a my mu tak necháme jen jeden zdroj jídla. Řekla bych, že se nám to povede tak na devadesát devět procent."
"A jeho zničení?"
Zamyslím se. Vlastně jsem se nad tím zamýšlela celou cestu sem. "Slyšela jsem, že tahle IDD spálila všechno, co jí stálo v cestě. Skály, betonový budovy a tak, že jo?"
Přikývne.
"IDD je součástí Férie, takže to není, jako bychom se pokoušeli spálit Danana lidským ohněm. Snažíme se ho zničit něčím, co pochází z jeho vlastního světa. Myslím, že máme dobrý šance."
"Ale kdo říká, že oheň vyhraje nad ledem? Sama jsi říkala, že ani není utvořený z ledu. Co když na něj oheň nebude působit? Co když ho sem zavoláte a on zmrazí IDD?"
Tuhle možnost jsem zkoušela zvážit. "Pak jsme všichni v hajzlu a pravděpodobně umřeme, Kat."
Káravě se na mě podívá.
Vrhnu na ní úsměv. "Ale alespoň se zbavíme IDD!"
Znovu se na mě káravě podívá.
Rozpřáhnu ruce s dlaněmi nahoru. "Co chceš, abych řekla? Nebudu ti lhát. Jsi jako Christian. Stejně bys to poznala."
"Uvědomuješ si, že to bude chtít naprosto přesné načasování. Musíte ho dostat na konkrétní místo, přeříznout kotvu, která drží IDD a doufat, že ho to polapí na těch pár vteřin, kdy je v naší dimenzi. A ať tu kotvu přetne kdokoli, riskuje, že ho zmrazí."
"Kámo, my potřebujeme jen těch pár vteřin! Většina z nás se dokáže pohybovat v superrychlosti a Christian se dokáže přesívat. Jsme zatraceně rychlí! Bude prakticky přímo u IDD. Ve chvíli, kdy se objeví, přetneme kotvu a IDD slupne jak pódium, tak Krále jinovatky."
Přejede pohledem těch pár metrů mezi pódiem a perimetrem zdi, za kterou bývala Rowenina ložnice, ale teď je její. "A stejně tak opatství."
"Ukotvíme ji, než se to stane!"
"A to zase bude vyžadovat přesné načasování."
"Znovu, kámo, všichni se pohybujeme superrychlostí. Navíc jsem slyšela, že se ta IDD nepohybovala zase tak rychle. Ryodan říká, že když bude mít třicet vteřin, tak to zvládne, než se k opatství dostane, nad tím se nemusí ani moc přemýšlet."
"A jestli se dostane k opatství?"
"Nedostane."
"A jestli ano?" tlačí na mě.
"Podívej, budeme mít alespoň minutu, než se dostane ke zdi. Nenecháme jí opatství." Už jí neřeknu, že mi Roydan pověděl, že jestli se do opatství dostane, tak IDD bude moct uzemnit, až bude zase venku. Říkal něco v tom smyslu, že polapovací kouzlo funguje jen, když je objekt obestoupený ze čtyř stran.
"Jedna minuta," řekne Kat tiše. "Uvědomuješ si, že jestli tohle místo zničí, tak ztratíme vše, co náš řád střádal po celá tisíciletí? Všechny knihy, svaté předměty, naši historii, náš domov. Vidíš tu trávu a květy, které rostou proti zdi? Je ti jasné, že jestli se IDD dostane do opatství, tak může zničit Cruceovo vězení a osvobodit ho? Sinsar Dubh bude zase volná a ještě ke všemu v těle Temného prince!"
"Podívej, Kat, neříkám, že je to perfektní plán. Ale jestli nemáš lepší nápad, tak mi jdi z cesty a nech nás dělat naši práci." Rozhlédnu se po těch hromadách sněhu, zmrzlých stromech a zmrzlých závějích. "Jak dlouho myslíš, že dokážeme takhle přežívat?"
Povzdechne si a řekne: "To je jediný důvod, proč jsem vás nezastavila."
"Nezastavila jsi nás, protože nemůžeš!" řeknu prudce. "Jsi jen jedna a my jsme superhrdinové!"
"Nedovolím, aby pohltila opatství, Dani. Nedovolím, aby byly tyhle ženy vytrženy z jediného domova, který znají. Stejně jako ty jsem ochotná riskovat, abych dosáhla věcí, ve které věřím."
Dívám se, jak odchází a pomyslím si, že mi začíná dělat starosti.
***
Je skoro osm, když náš koncert začne. Rozmístili jsme na sníh prkna, na kterých stojí naše audio vybavení a druhé, obdobné pódium je o kousek vedle, tam máme generátory, kterými to všechno napájíme no a z třetího pódia pouštíme zvuk a sedíme tam, aby nám neumrzly zadky. To třetí je o dost dál, abychom nezmrzli, až se objeví. Rozdělali jsme pár ohňů a nanosili na ně dřevo. Moje vlasy a oblečení už stihlo načichnout kouřem a na chvíli si připadám, jako bychom byli rodina na dovolené. Všichni tihle lidé, včetně těch šesti, co jsou dost rychlí - a ještě pořád se se mnou nikdo nepustil do koulovačky!
Já a Ryodan, Christian a Jo se sejdeme na pódiu, připravení vtrhnout na scénu a přeříznout kotvu, až přijde.
"Jo by tu být neměla," řeknu. "Nemá superrychlost."
"Nikam nejdu," řekne.
"Donuť ji, ať jde," řeknu Ryodanovi. "Jestli teda nechceš být zodpovědný za to, že umře."
"Ryodan nedovolí, aby se mi něco stalo," řekne.
Protočím oči. "Kámo," řeknu Ryodanovi. "Dostaň ji odsud."
"Má vlastní hlavu," řekne. "Může si to rozhodnout sama."
Jo se rozzáří.
A mně se chce zvracet. "Fajn. Padne to na tvojí hlavu." Do háje s tím. Teď budu muset dávat pozor na Jo a dělat si starosti se vším ostatním.
Kat, vidoucí a dva Ryodanovi chlapi jsou na druhé straně opatství, dole u jezera se zapálenými ohni a sedí tam naprosto tiše. Mluvení je zakázané. Nesmí vydat žádný zvuk.
Mám špatný pocit, když se tak na ně dívám. "Jsi si jistý, že musí být tak daleko?" zeptám se Ryodana.
"Musíme se rozdělit, kdyby došlo na nejhorší, tak aspoň neumrzneme všichni."
"Připravení?" Dancer dojde k našemu pódiu.
"Vypadni odsud, prcku. Ty žádné superschopnosti nemáš," řekne Ryodan.
"Jasně že mám," odpoví Dancer. "Já jsem ten, kdo jí zachránil život, když vy jste ji málem zabili. Pamatuješ?"
"Jestli zůstane Jo," řeknu, "tak zůstane i Dancer." Super, teď tu mám dva lidi, kteří se odsud nedokážou rychle dostat, na které musím dávat pozor.
Dancer a já se opřeme o dva repráky. "Ohul to," řeknu. "Rozjedeme tu párty." Podám Dancerovi svůj iPod nabitý písničkami jen pro dnešní večer. Je tam skoro deset tisíc skladeb! Motorhead, Mozart, Linkin Park a Liszt, Velvet Revolver, Wagner, Puscifer a Pavarotti a všechno mezi tím. Dokonce tam má i soundtracky k filmům a pohádkám.
O deset minut později Lor řekne: "Co je tohle? Kdo ji dovolil nahrát ty písničky?"
"Nikdo jiný iPod nepřinesl," řeknu. "Vybrala jsem skvělou muziku."
"A kde máš Hendrixe?" Lor si přístroj vezme a začne listovat písničkami. "Podle koho je tohle muzika?"
Jo řekne: "Máš tam něco od Muse? Zbožňuju je."
"Kdybych věděla, že máte všichni tak příšernej hudební vkus, tak bych si vzala víc špuntů do uší," řeknu. "A ještě se vám nelíbí moje písničky. Jako by se dal Hendrix poslouchat. A Muse k tobě nesedí."
"Za to k tobě sedí Disturbed," řekne Jo.
"A za chvíli můžeme být všichni Godsmacked," doplní Dancer. "Doufejme, že se to nestane."
"Nemáš tam Mötley Crüe nebo Van Halen?" řekne Lor. "Co třeba 'Girls, Girls, Girls'?"
"A co takhle Flogging Molly," přidá se Christian. "Dani, zlato, copak se ti nelíbí 'Devil's Dance Floor'? A nebo třeba Zombie?"
"Mám tam písničky jako 'Dragula' a 'Living Dead Girl'," řeknu na svoji obranu.
"Zatraceně, 'Living Dead Girl' je moje oblíbená!" prohlásí Christian, vezme Lorovi iPod a začne v něm listovat.
Popadnu ho zpátky a schovám za záda. "Přestaňte přeskakovat moje písničky. Nikoho jinýho nenapadlo přinést si svůj iPod. To znamená, že to mám na povel já."
Ryodan mi ho sebere tak rychle, že nestihnu ani mrknout.
"Hej, vrať mi ho!"
Projede můj playlist. "Zatraceně, co máš s těmi Linkin Park."
"Lidi, potřebujeme hudbu, přestaňte to pořád vypínat," Dancer sebere iPod Ryodanovi a připojí ho zpátky. "A Mega je zabouchnutá do Chestera."
"Nejsem!"
"Ale jsi, Mego."
"Je starej!"
"Jak moc starej?"
"Je mu alespoň třicet!"
Lor se zasměje. "Úplnej dědek, co, prcku?"
"Kámo," řeknu souhlasně. Mám Lora ráda.
"Máš tam Adele?" zeptá se Jo s nadějí v hlase.
"Ani jednu písničku," řeknu radostně. "Ale mám tam Nicki Minaj."
"Zabijte mě," řekne Ryodan a zavře oči.
***
O čtyři hodiny později mě začíná bolet hlava.
O šest hodin později mi třeští, bolí mě zadek a dochází mi tyčinky.
O osm hodin později mám plný zuby Nicki Minaj.
O devět hodin později bych dala cokoli za to, abych měla pět minut ticha.
Já, Christian a Dancer si mezi sebou podáváme lahvičku s aspirinem, dokud není prázdná. Mám špunty do uší v batohu, ale nechci si je nandavat, aby mi neuteklo něco důležitého.
Na druhém konci opatství jsou vidou zabalené v dekách. Pospávají. Dole tolik neřve hudba. Neskutečně jim závidím. S nechutí sním další tyčinku. Nesnáším tyčinky.
"Říkala jsi, že jsi si jistá, že to bude fungovat," řekne Jo otráveně.
Jsem úplně hotová. Nespala jsem celé dny. Promnu si oči a podrážděně odpovím: "Budeme to muset vydržet."
"Jak dlouho ještě?" zeptá se Christian nepřirozeně hrdelním hlasem. Podívám se na něj. Dívá se na vidoucí a výraz v jeho tváři je plný lačného chtíče. Pod jeho kůží se barevně pohybuje tetování. A jeho džíny jsou.. páni. Dobře. Nebudu se tam dívat.
Dojde mi, že devět hodin je asi rekord, co se týče jeho sexuálního půstu. "Nedívej se na moje kamarádky takhle," řeknu. "Žádnej Temnej princ na ně nemá nárok, kámo!"
Podívá se na mě a já radši odvrátím pohled. Úplně to z něj sálá. Cítím, jak mi po tváři z očí teče krev.
"Jak dlouho?" řekne chraplavě.
"No, v Chesterovi řádil jen jednou. To znamená, že většina hudby, co se tam hraje, ho neláká. Jestli potřebuješ jít a najít někoho s kým bys... ty víš, tak běž. Ale snaž se ji nezabít, jo?"
Vrhne na mě pohled. Nedívám se na něj, ale cítím to.
"Jak je to vůbec možné? Posloucháme snad ty nejdivnější věci, jaký jsem kdy slyšel," řekne Lor naštvaně. "Jak to, že to nechce zabít? Měl by tu být už před pár hodinami! Bolí mě z toho hlava a to se mi nikdy nestává."
"Nikam nejdu, dokud nebudeš v bezpečí," řekne mi Christian tiše.
"No není to dojemné. Chrabrý Temný princ se smrtícím ptákem," posmívá se Ryodan.
"Budu to brát jako kompliment," řekne mu na to Christian.
"Už mě začíná unavovat, jak si všichni dobíráte mojí hudbu!" řeknu.
"Fajn, tak tam dám něco jinýho," řekne Lor.
"Jestli se dotkneš mýho iPodu, tak ti přelámu prsty!"
"Jen to zkus, zlato." Hledá nějakou novou písničku.
Zacpu si uši prsty. "Nesnáším Hendrixe!"
"Tak proč ho tady máš?"
"Nevím! Asi jsem si myslela, že 'Purple Haze' zní dobře, pak jsem si to poslechla, ale neměla jsem čas to smazat. Kdo píše takhle pitomý texty? 'Scuse mi while I kiss this guy'?
"Sky," opraví mě Jo.
"Cože? To taky nedává smysl. A co je vůbec 'purple haze'?"
"Smazat Jimiho," řekne Lor nevěřícně. "To je svatokrádež."
Dancer přidá zvuk.
"Zrádče!"
"Promiň, Mego, ale musím s ním souhlasit."
Podívám se na Ryodana, čekám, že mi pomůže nebo něco, ale on jen sedí. Všimnu si, že Jo se choulí pod jeho ramenem a on má ruku kolem toho jejího a mě málem praskne hlava a nevím proč. Jako by byl opravdový člověk s přítelkyní, místo krvelačné bestie, která okusuje maso z kostí kdykoli se jí zachce. A ona mu to žere a... hmpf! Nemůžu se na ně dívat. "Tohle není žádnej táborák, abyste se u toho mohli mazlit!" řeknu.
Ryodan se na mě pobaveně podívá.
Jsem tak vytočená, že vyskočím a otočím se od nich pryč.
"Neboj, Mego," řekne Dancer. "Ta past je nastavená dobře. On přijde."
Má pravdu.
Protože přesně tak se ihned stane.
Škoda, že to není ten, kterého chceme.
1 comments:
Děkuji za další skvělou kapitolu
Okomentovat