Karen Marie Moning: Burned (Fever 7) - 8. kapitola

 

MAC

Hodinu od začátku setkání máme na stole víc problému, než s kolika jsme začínali. Navzdory rozkvětu Nového Dublinu má naše město temnější stíny, ve kterých se dá umřít, než mělo kdy předtím.

    Celé vyjednávání je jeden obrovský test sebeovládání, zvlášť když musím jednat s dvěma Temnými princi, kteří mě znásilnili, se Světlým princem, který na mě vrhá pohledy, podle kterých můžu usuzovat, že bych chtěl to samé, s Ryodanem, se kterým nejsem schopná prohodit víc než pár vět - a někdy ani to ne, a s bratrancem mafiána, který vypsal odměnu na moji hlavu. Sinsar Dubh se neustále snaží, abych ji poslouchala, ale já jsem svoje recitování v hlavě dala na maximální hlasitost, abych ji neslyšela.

    Částečně bych si přála, aby si prostě stoupli a pustili se do boje na život a na smrt. Bylo by to tak jednodušší. Převzít kontrolu skrz krveprolití a válku. Nemám totiž nejmenších pochyb, že Barrons by to vyhrál.

    Ale umírali by lidé a po danansku by se rodili další princové, nebo by se v ně přetvořili stejně, jako se to stalo Christianovi a pak by ten masakr pokračoval znovu a znovu a lidé by pokaždé prohráli.

    Začínám chápat, proč Barrons tolik stál o tohle setkání. Než padla zeď, tak města, státy, celý svět řídil určitý systém. Ale když ten systém zkolaboval, bylo jen otázkou času, než se někdo nebo něco pokusí nastolit nový systém. A i když Barrons a jeho muži preferují vládnout ze stínů, jsou ochotni vystoupit do světla, aby pomohli znovunastavit společenský pořádek, který by jim dovolil existovat přesně tak, jak chtějí.

    Když Ryodan předložil hrubý odhad počtu Dananů a lidí v Dublinu, tak to mnou otřáslo. Netušila jsem, jak drasticky naše populace roste. Podle jeho zdrojů přijíždějí do Dublinu denně tisíce Světlých i Temných, protože se k nim doneslo, že se tu usadili princové a že je to tu bohaté na lidi, kteří jsou ochotní nechat se zotročit.

    Čím víc Dananů je v Dublinu, tím víc lidí je ochotno za nimi přijít, protože je přitahuje jejich moc, sex a schopnost poskytnout pohodlí a luxus - nebo alespoň jejich iluzi - v těžkých dobách s nedostatkem jídla. Naše město roste až moc rychle na to, aby ho kterýkoli muž u tohohle stolu dokázal kontrolovat.

    Takový rozbitý, rychle rostoucí svět vyžaduje několik lén k tomu, aby se z něj vybudovalo sjednocené území a teprve potom může přijít král nebo vláda, která může převzít vládu.

    Během téhle přechodné doby pracují chytří nepřátelé společně, protože jinak žádné království ani stát nebude. A vzhledem k tomu, že každý muž v téhle místnosti si myslí, že to bude právě on, kdo potom převezme vládu, je chytré teď spolupracovat, než se někdo z nich pokusí o rychlý a krvavý převrat.

    A pak to všechno zase půjde do horoucích pekel.

    Stejně se mi to zdá jako zbytečný a nekonečný cyklus. Každopádně příměří nabízí období, i když třeba krátké, míru - a co je důležitější - možnosti, že se během něho něco změní, něco zvrátí ve prospěch lidstva a my se zbavíme všech Dananů jednou a provždy.

    I toho, co je uvnitř mě.

    Pro tuhle chvíli se shodneme, že nikdo z nás nedokáže udržet celou populaci na uzdě, a tak jsme se dohodli, že si Dublin rozdělíme na jednotlivá teritoria a dovolíme určitá zvěrstva výměnou za špetku zdvořilosti pro celou masu lidí. Kat se tváří stejně sklesle, jako se sama cítím, ale jinak to nejde. Ještě ne. Svoji bezcitnou volbu můžeme obhájit jen tím, že jednoho dne porazíme své nepřátele a zbytek lidstva prožije své dny v míru a blahobytu.

    Stali se z nás politici.

    Kat vyžadovala, aby opatství bylo Dananům zapovězené a aby Barrons a Ryodan okamžitě zabezpečili jeho perimetr silnými ochrannými kouzly, na čemž se shodla většina, pět proti třem - potom Temní znovu začali požadovat víc Temných u stolu, aby získali víc hlasů, což samozřejmě většina zavrhla, šest proti dvěma - i R'jan byl na naší straně. Vypadá to, že Temní nevědí, co leží pod zdmi opatství. Světlí, co s námi tu noc byli, asi nic neprozradili. Modlím se, aby to tak zůstalo.

    Rath a Kiall trvají na tom, že do jejich doupat zase nesmíme my a že je budou mít pod svými zákony oni a nikdo jiný. Každý, kdo vstoupí, patří jim. A vstoupit můžou všichni, pokud budou chtít.

    R'jan požaduje, abychom ho uznali králem Dananů, ale Temní princové mu okamžitě vyhlásili válku, a tak ustoupil. Zatím. Ti tři princové spolu válčit budou, je to jen otázka času. Každý z nich bude v příštích týdnech neúnavně shánět spojence, kteří jim pomůžou získat trůn.

    Píseň stvoření by mohla znovu vybudovat zdi mezi našimi světy, všechny je vyhnat a zabránit tak válce, která by dál pustošila naši planetu. Myslím, že vím, kde je. Ale mám s tím dva problémy: jediný, kdo ji dokáže použít je konkubína/Světlá královna, která je momentálně s králem bůhví kde a já se neodvažuju najít tu všemocnou píseň, protože se nechci přiblížit k Sinsar Dubh. Nehodlám ji dát tu ultimátní magii do rukou.

    Hluboko uvnitř cítím, jak se Kniha pohnula a čmuchá po okrajích mých myšlenek a snaží se je přečíst.

    Rychle pohřbím všechny myšlenky na píseň do krabic s kovovými zámky a vrátím se k recitování poezie a zapřísahám se, že na to už nepomyslím, dokud mi král neodstraní toho parazita z mého těla.

    Smutný šelest záclon vlaje z hedvábí a ohýbá je s hrůzou – již jsem do té doby neznal ani přibližně;

    Ryodan úspěšně vyjednal, že euro bude znovu jediná přijatelná měna, což mě zezačátku udivilo. To je přece k ničemu... tedy pokud každý dodavatel zboží ve městě nebude přijímat nic jiného než euro. Pak znovu získá svou hodnotu.

    Jeho argument byl, že sjednocená měna je nezbytná k dosažení udržitelného řádu, což nebylo zrovna snadné vysvětlit třem princům, protože měna je pro mě naprosto neznámý pojem. Souhlasím, že to pomůže vrátit svět trochu do normálu. Jsem trochu překvapená, že jsou ochotni vzdát se svého výměnného obchodu, ale tahle doba je divoká a schůzky se účastní muži pohánění primárními pudy, muži, kteří se vyžívají v chaosu.

    Barrons toho moc neříká. Jeho přítomnost je výmluvná až až.

    Posledních dvacet minut vyjednáváme jemnější detaily ohledně distribuce peněz a znovunastavení jejich hodnoty. Nepřekvapilo mě, že Ryodan hned zkraje vybral všechny trezory bank ve městě. Vždycky je na míle před ostatními, pokud se jedná o obchod.

    "A co ty nové vidoucí?" zeptá se najednou Kiall.

    Nové? "O vidoucí se nestarej," řeknu okamžitě. "Jsou moje."

    Kat si vedle mě tiše odkašle.

    "Naše," opravím se. "O tom už jsme mluvili. Na jejich území nesmíte."

    Ušklíbne se. "Její skupina nás netrápí. V porovnání s těmi druhými jsou neškodné. Jsem překvapený, že u tohohle stolu nemají svoji zástupkyni."

    Podívám se na Kat, která vypadá stejně šokovaně jako já. Noční klub Chester je živoucím srdcem Dublinu, takže jestli ví někdo něco o nových vidoucích, tak je to on. "Ryodane?"

    Ryodan to potvrdí tichými pokývnutím.

    "Ve městě je další skupina vidoucích?" vykřikne Kat. "Proč nepřišly do opatství? Byly bychom za ně rády."

    "Ale ony by nebyly rády za vás," posmívá se Rath. "Nejste si v ničem podobné. Jste slabé a poddajné. Ony jsou z oceli."

    Barrons řekne: "Všechny vidoucí necháte na pokoji."

    "Jdi do hajzlu," řekne Kiall. "Jedna z nich infiltrovala naše území a zabila třicet mých nejlepších, než se námi ji podařilo zastavit. Mám ji v kleci, šťastně bezduchou." Vrhne na mě pohled. "Dokáže mě vykouřit tak jako nikdo jiný."

    Barronsova hruď se rozšíří a já se na něj nemusím ani podívat, abych věděla, že se jeho oči krvavě lesknou. Okamžitě si všimnu, že výraz ve tváří obou princů se změní. V mé krvi divoce pulzuje zuřivost, která se mi žene do srdce a bije tam jako kladivo. Některé dny jsou prostě plné připomínek toho, co se stalo. Jizvy ze znásilnění sahají hluboko.

    Znič je teď hned. Víš, že to dokážeš, přede moje temná společnice. Ponížili tě, zneužili, donutili cítit se bezmocně, tebe, která má víc moci, než jaké kdy dosáhnou. Připomeň těm prasatům, že Dananům vždy vládla žena.

    Jasně, dej mi pár rudých run, zamumlám si v hlavě v odpovědi. Vraždila bych, kdybych se k nim zase mohla dostat. Sdílela se mnou ty zvláštní poutací runy v nejkritičtějších momentech a nevěřila, že bych je kdy mohla použít na spoutání fyzické podoby Sinsar Dubh. Dokud mě Cruce neoklamal, abych je z přebalu sejmula. Věděla jsem, že to nemám dělat. Nebo jsem si jich měla alespoň pár nechat a nedovolit Velvetovi, aby je přenesl pryč.

    Ráda bych věděla, jestli by fungovaly na tu kopii uvnitř mě, ale i když mě Sinsar Dubh pořád pobízí, a dneska dokonce přebrala otěže, nenabídne mi žádné runy, ani kouzla, která bych mohla beztrestně použít jako předtím. 

    Dobrý pokus, zlato? NE.

    Začnu si znovu v hlavě přeříkávat čtvrtou, pátou a šestou strofu Havrana. Pod stolem cítím, jak se Barronsova ruka přesouvá po mém stehně výš a v jeho silných prstech cítím odhodlání, že je spolu zničíme, ale teď musíme být trpěliví. Zchladí mě to natolik, že znovu nasadím nic neříkající výraz.

    Temní princové drží vidoucí jako Pri-yu. Zajímalo by mě, co má za talent, že ho chtějí využít. Dělám si starost o její duši. Nemá Barronse, aby ji zachránil. Sinsar Dubh uvnitř ztichne. "Řekni mi něco o těch vidoucích," povím Ryodanovi.

    "Jsou trénované v tajných operacích a mají vojenský výcvik. Vede je žena a vypadá to, že jsou ochotné následovat ji i na smrt. Říká se, že se spojily, když padla zeď. Některé z nich sloužily v Iráku, jiné pochází z Asie a ovládají bojová umění."

    "Chceme je všechny mrtvé," zavrčí Rath.

    Než můžu cokoli říct, Kat se zeptá:  "Znáš jejich vůdkyni?"

    Ryodan odpoví: "Pokoušíme se ji sledovat, ale zatím nemáme štěstí. Mluví o ní jako o nějaký zatracený mystický amazonce, kterou chrání živly. Jejich domov byl zničený, chtějí nový a chtějí ho tady."

    Cítím, jak se Kat napne. Řeknu: "Ty máš na starosti opatství. Nevezme ti ho. Jestli kvůli tomu budeme muset bojovat, tak to uděláme."

    "Nejsem si jistá, jestli by mi tolik vadilo dát mu sbohem," zamumlá.

    Překvapeně se na ni podívám, jestli jsem vůbec dobře slyšela. Dívá se na Seana bezútěšným pohledem. Dumám nad tou ironií, že se vzdala svojí mafiánské rodiny, aby unikla jejich osudu a teď tu s námi sedí a vymýšlí barbarská pravidla v barbarských časech, která se budou muset bez milosti dodržovat.

    Tajné operace. Mystická amazonka. Paráda. Pravděpodobně má ego o velikosti K'Vrucka. Kdo ví, co mají za dary? Je možné, že jedna z nich stejně jako já dokáže vycítit Sinsar Dubh a bude sledovat její píseň až k mým dveřím.

    Zdálky slyším Ryodana a Barronse souhlasit s princi, že udělají vše v jejich silách, aby udrželi vidoucí dál od jejích zdí a pokud je nepřekročí, tak je nechají na pokoji.

    Myslím, že tohle město není pro nás všechny dost velké.