Richelle Mead: Succubus Blues/Trápení (Georgina Kincaid/Sukuba #1)

pondělí 9. května 2011
Anotace: Sukuba je nadpřirozená bytost, která smí po libosti měnit podobu a jediným jejím úkolem je svádět. Zní to tak lákavě! Dívka může být, kým chce, její šatník je nevyčerpatelný a smrtelní muži by udělali cokoli pro její pouhý dotek. No, vlastně za to platí svou duší, ale proč zacházet do přílišných podrobností?
Avšak život Georginy Kincaidové, sukuby ze Seattlu, není ani zdaleka tak exotický. Pracuje v knihkupectví a její šéf je poměrně nesnesitelný uťáplý chlap. Nesmrtelní přátelé si z ní nepřestávají dělat legraci kvůli jedné její dávné proměně. A nejhorší ze všeho je to, že si nemůže vyjít na rande, aniž by z dotyčného muže nevysála život. Ona by přitom dala všechno na světě za to, kdyby se směla dotknout slavného a neodolatelně krásného spisovatele Setha Mortensena!
Snění o Sethovi však bude muset počkat, protože ve světě nadpřirozených bytostí se začíná dít cosi podivného… a velmi nebezpečného. Georgina se proti vlastní vůli stává aktérkou souboje mezi dobrem a zlem…

Recenze:
Na sérii Georginy Kincaidové jsem byla zvědavá už jen proto, že jí psala Richelle Mead. Možná bych neměla předpokládat, že její zbylé dvě série (Georgina Kincaid a Dark Stan) budou stejně dobré jako Vampýrská akademie.

Bohužel u Succubus Blues vyvstává hned několik problémů. Tím prvním je příběh, který si je hodně podobný s prvním dílem Dark Swan (tuhle výtku bych tedy nejspíš měl mít ke knížce Storm Born, vzhledem k tomu, že vznikla později). Člověk tak nějak tuší, co může čekat a u Meadové už mě ty milostné trojúhelníky vůbec nebaví. Každopádně jsem se po většinu knížky nudila až na pár vedlejších linií, které mě dokázaly zaujmout. Hlavně Georgininy vzpomínky. Jde o to, že tenhle příběh má neuvěřitelný potenciál, který prostě nevyužil. Zato závěrečné vyvrcholení to je úplně jiný nářez, tady to autorka zachránila, tudíž se s klidem můžu těšit na další díl.

Tohle byl ale jen jeden problém. V hlavní hrdince můžeme vidět Rose z Vampýři akademie i Eugenii z Dark Swan. Stejná povaha, stejná atraktivita, stejné vtipné hlášky, stejné smýšlení, stejné všechno. Co se týče dalších postav, tak jsem se v jejich množství lehce ztrácela. Roman mi byl nesympatický už od začátku, na druhou stranu jsem si oblíbila Setha, podle mě nejlepší postava z celé knihy a jeho a Georgininy scény patří k tomu nejlepšímu z celé knihy.


V této knize je hodně cítit autorčin výzkum ohledně mytologie, kterou v knihách používá, což je samozřejmě dobře, i když nemůžu nepodotknout, že existuje spousta autorů, kteří to dokáží dokonale zamaskovat.

Abyste mě nechápali špatně, Succubus Blues určitě stojí za to koupit a přečíst, četla jsem daleko horší knížky a neříkám, že si jí nepřečtu znovu. Možná že český překlad mě zaujme víc než originál.

2 comments:

Vendula řekl(a)...

Já se na tuhle knížku neskutečně těším, až si ji přečtu! .)) I kdyby si napsala, že je úplně otřesná, já bych si jí stejně přečetla! :D

Michaela řekl(a)...

Určitě si jí přečti :) Třeba tomu českej překlad dodá víc šťávy :D Já už jsem asi zmlsaná, co se Richelle týče...