J.R. Ward: Lover Enshrined/Vyvolený milenec (Black Dagger Brotherhood #6)

Anotace: Se svou neskonalou věrností Bratrstvu se Phury obětoval pro zachování svého rodu a stal se mužem zodpovědným za jeho pokračování. Byl vybrán, aby se stal otcem mnoha synů a dcer a zajistil tak přežití rodu a zachování jeho tradic a zrodu nových jeho bojovníků. Jeho první žena Cormia, která touží získat nejen jeho tělo ale i srdce, odkrývá Phuryho obavy skryté pod jeho vznešenou zodpovědností. Mezitím se však divokost útoků nepřátel rodu stupňuje, smutek se šíří sídlem Bratrstva, a Phury se musí rozhodnout mezi láskou a povinností.




Recenze: Tak nějak jsem čekala, že Phuryho díl bude stát za nic, že mě to i mile překvapilo.Kniha byla nabitá akcí a prostor kromě Phuryho a Cormii dostali i vedlejší postavy, především Bella, Zsadist a Rehvenge. Navíc celá Johnova linie byla mnohem zajímavější než samotná hlavní zápletka příběhu.

Každopádně to nebylo až tak zlé. Pokud nepočítáte začátek, kdy se Phury ani za mák nepodobá té osobě, kterou nám autorka představila v prvním díle, nebylo to tak zlé. Kromě toho, že hlavní mužská postava stále fňuká na manželkou vlastního dvojčete, se dá jeho chování celkem dobře pochopit. Drogová závislost a veškeré poklesy lidské mysli jsou dokonalým kontrastem Phuryho první ženy Cormii, která je tak naivně poslušná a nezkažená, až vám jí bude uvnitř pevnosti Bratrstva celkem líto.

S předchozích postav se Cormia asi nejvíc podobá Marrise, která taky celý život žila podle přísných pravidel. Jen v Cormiině případě byli přísnější. Její cesta k emancipaci je ale vyobrazená přirozeně za což jsem jen ráda.

Co se týče vedlejších postav, tak autorka znovu dává velký prostor Zsadistovi, který jakoby s Phurym stále obraceli role (zvlášť v mezipříběhu Father Mine). Zsadistovi, který se bojí o svoji těhotnou shellan, dále přibývají starosti i se závislostí jeho dvojčete nehledě na absolutní nezájem o svou osobu. Co se týče Bellina bratra Rehvenge, kterému je věnována další kniha, tak zde nám autorka odkrývá jeho tajemství a že se je na co těšit, nehledě na příběh Johna a Xhex.

Celkově tedy šestý díl není žádným zklamáním a zdatně sekunduje svým předchůdcům. Já bych řekla, že se to opět povedlo.

Richelle Mead: Succubus Blues/Trápení (Georgina Kincaid/Sukuba #1)

Anotace: Sukuba je nadpřirozená bytost, která smí po libosti měnit podobu a jediným jejím úkolem je svádět. Zní to tak lákavě! Dívka může být, kým chce, její šatník je nevyčerpatelný a smrtelní muži by udělali cokoli pro její pouhý dotek. No, vlastně za to platí svou duší, ale proč zacházet do přílišných podrobností?
Avšak život Georginy Kincaidové, sukuby ze Seattlu, není ani zdaleka tak exotický. Pracuje v knihkupectví a její šéf je poměrně nesnesitelný uťáplý chlap. Nesmrtelní přátelé si z ní nepřestávají dělat legraci kvůli jedné její dávné proměně. A nejhorší ze všeho je to, že si nemůže vyjít na rande, aniž by z dotyčného muže nevysála život. Ona by přitom dala všechno na světě za to, kdyby se směla dotknout slavného a neodolatelně krásného spisovatele Setha Mortensena!
Snění o Sethovi však bude muset počkat, protože ve světě nadpřirozených bytostí se začíná dít cosi podivného… a velmi nebezpečného. Georgina se proti vlastní vůli stává aktérkou souboje mezi dobrem a zlem…

Recenze:

Na sérii Georginy Kincaidové jsem byla zvědavá už jen proto, že jí psala Richelle Mead. Možná bych neměla předpokládat, že její zbylé dvě série (Georgina Kincaid a Dark Stan) budou stejně dobré jako Vampýrská akademie.

Bohužel u Succubus Blues vyvstává hned několik problémů. Tím prvním je příběh, který si je hodně podobný s prvním dílem Dark Swan (tuhle výtku bych tedy nejspíš měl mít ke knížce Storm Born, vzhledem k tomu, že vznikla později). Člověk tak nějak tuší, co může čekat a u Meadové už mě ty milostné trojúhelníky vůbec nebaví. Každopádně jsem se po většinu knížky nudila až na pár vedlejších linií, které mě dokázaly zaujmout. Hlavně Georgininy vzpomínky. Jde o to, že tenhle příběh má neuvěřitelný potenciál, který prostě nevyužil. Zato závěrečné vyvrcholení to je úplně jiný nářez, tady to autorka zachránila, tudíž se s klidem můžu těšit na další díl.

Tohle byl ale jen jeden problém. V hlavní hrdince můžeme vidět Rose z Vampýři akademie i Eugenii z Dark Swan. Stejná povaha, stejná atraktivita, stejné vtipné hlášky, stejné smýšlení, stejné všechno. Co se týče dalších postav, tak jsem se v jejich množství lehce ztrácela. Roman mi byl nesympatický už od začátku, na druhou stranu jsem si oblíbila Setha, podle mě nejlepší postava z celé knihy a jeho a Georgininy scény patří k tomu nejlepšímu z celé knihy.

V této knize je hodně cítit autorčin výzkum ohledně mytologie, kterou v knihách používá, což je samozřejmě dobře, i když nemůžu nepodotknout, že existuje spousta autorů, kteří to dokáží dokonale zamaskovat.

Abyste mě nechápali špatně, Succubus Blues určitě stojí za to koupit a přečíst, četla jsem daleko horší knížky a neříkám, že si jí nepřečtu znovu. Možná že český překlad mě zaujme víc než originál.

J.R. Ward: Lover Unbound/Nespoutaný milenec (Black Dagger Brotherhood #5)

Anotace: Vishous je úskočný bojovník se zatvrzelým srdcem toužící jen po střetu s nepřáteli upírů, obdařený destruktivními sklony a též děsivou schopností vidět do budoucnosti. Když je ale v boji vážně poraněn, zamiluje se v nemocnici nečekaně a beznadějně do své lidské lékařky, doktorky Jane Whitcombové. Ta opětuje jeho city a léčí nejen jeho tělo, ale i bolesti jeho duše. Vishous však proti své vůli dostává nové poslání, čeká jej osud, v němž pro Jane patrně nebude místo.

Recenze: Na díl o Vishousovi jsem se strašně těšila, jeho postava se mi líbila už od prvního dílu, ale velký prostor dostal i v Buthově příběhu. O to víc mě překvapilo, že autorka jeho charakter lehce změnila. Co se týče Jane, tak její prolog byl úžasný, což mě navnadilo ještě víc. Každopádně u Wardové prostě není nic tak, jak to vypadá, tudíž se moje představy od příběhu opět značně lišily. Začátek příběhu byl dobrý, ale postupem času, kdy docházelo k rozuzlování jednotlivých situací, jsem byla čím dál víc zklamaná. A tím největším zklamáním byl samotný závěr. Přála jsem Jane a Vishousovi šťastný konec, ale ne takovýhle. Myslím, že autorka by se bývala čtenářům zavděčila víc, kdyby nechala Jane zemřít. Ten konec byl neuvěřitelně zvláštní. V hlavním příběhu se nestalo moc překvapivých zvratů, až na ten konec, každopádně se mi líbí, že knihy si stále drží svůj standard.

Kniha se tentokrát obešla bez příběhů z pohledu členů Vyhlazovací společnosti k mé velké radosti, jelikož tyto části já přeskakuji, alespoň mě tak čeká víc překvapení v samotném příběhu.

Vishousovi vzpomínky nebyly tak dobré jako ty Zsadistovi, ale i tak dodávaly knize zajímavější grif. Co se týče celé té linie kolem Stvořitelky a Vishouse, tak doteď nemám nejmenší tušení, co si o tom myslet, i když její oběť na konci byla celkem dojemná.

Jak už to tak bývá, tak celkem dost prostoru dostává i postava o níž bude následující díl – v tomto případě je to Phury, který tu po většinu času bojuje se svou zamilovaností do Belly a závislostmi. Jeho charakter se od prvního dílu radikálně změnil, nejspíš aby jeho díl měl v sobě o trochu víc té radikálnosti. Jenže nevím, jestli je to zrovna u Phuryho dobrý nápad, protože čtenáři by to autorce nemuseli věřit. Já osobně jí to nebaštila ani náhodou. Co se týče Cormie, tak jsem na tom dost podobně. Její postava mi přijde plochá, tudíž jsem zvědavá, jak se s tím autorka poprala.

Už tradičně velký prostor dostává i John Matthew, který je mi díl od dílu sympatičtější a na démony z jeho minulosti nás autorka připravuje již od druhého dílu, tudíž tady žádný velký obrat v chování a psychice nehrozí, což vítám s velkým nadšením. Co se týče dalších postav tak i Zsadist tu má větší roli než ostatní z bratrů, je vidět, že je to autorky oblíbenec, což se z mého vlastního pozorování promítá i u čtenářů. Rehvenge tentokrát neměl tolik prostoru, ale i tak platí, že jeho díl vypadá nejvíc přitažlivě a velký prostor dostane i ve Phuryho díle.

Po přečtení jsem měla smíšené pocity. Dobrý pocit z knížky zakalil ten závěr a také to, že Vishousův a Butchův příběh mohl být zajímavěji rozpracován a ukončen. Autorka má talent na vytváření situací, které mají obrovský potenciál, jen v téhle knížce to nějak nezvládla dotáhnout do triumfálního konce. Uvidíme, jestli se to zlepší s příštím dílem.

Black Dagger Brotherhood - Wrath & Beth - Under My Skin

Se svým předsevzetím, udělat ke každé přečtené knížce jedno video, jsem trochu pozadu. Každopádně vám přináším vidlet k prvnímu dílu Bratrstva černé dýky, takže doufám, že si to užijete :)

J.R. Ward: Lover Revealed/Nalezený milenec (Black Dagger Brotherhood #4)

Anotace: Butch O'Neal má povahu bojovníka. Bývalý policista oddělení vražd je jediným člověkem, jemuž byl umožněn přístup do nejužšího kruhu Bratrstva černé dýky. A touží se ponořit ještě hlouběji do světa upírů a zúčastnit se jejich války. Nemá co ztratit, jeho srdce patří upírce, aristokratické krásce, která je ale beznadějně nedostižná. Když ji nemůže mít, může alespoň bojovat po boku Bratrstva. Při záchraně jedné upírky se však Butch stane obětí nejtemnějších nepřátelských sil a na prahu smrti je ponechán svému osudu. Bratrsvo ho však šťastnou náhodou nalezne a jediný způsob, jak jej přivést zpátky k životu se zdá být Marissina láska, ale není jisté, zda ho dokáže zachránit. (zdroj: arara)

Recenze: Čtvrtý díl Bratrstva se tentokrát soustředí na Butche, bývalého detektiva a Marissu, bývalou shellan krále Wratha. Butch byl nedílnou součástí všech předchozích dílů a nyní se mu dostává prostor rozvinout svůj příběh úplně.

Butchův i Marissin charakter byl skvěle vykreslený v prvním díle, tudíž nám autorka teoreticky už neměla co nabídnout. Každopádně s tím co měla pracovala víc než dobře. Prostě to mělo grády. Butchův životní příběh byl dojemný a tragický. Marissino odmítání společností a její cesta k určité emancipaci a nezávislosti byla zajímavá. Jejich společný příběh jako takový žádné velké překvapení nenabízí, což ale neubírá příběhu na kvalitě. Konec pro mě nebyl překvapením (někteří lidé stále nepochopili význam slova spoiler), ale i tak bylo jasné, kam se celý příběh ubírá.

Velkým překvapením byly "vedlejší" postavy. Vishousovi části knihy byli rozhodně tou zajímavější částí knihy a přislíbili kick-ass akci v příští knize. Mezi bratry rozhodně patří k těm zajímavějším. Milým překvapením byl i Rehvenge, Bellin bratr, kterého jsem ve třetím díle nemohla vystát a ve scéně s poslední poradou glymery jsem ho vyloženě zbožňovala. John Matthew je postava, která mi moc nesedí již od druhého dílu, ale tady se to částečně zlepší.

Příběh jako takový si stále drží svůj standart. Laťka je nastavená hodně vysoko a i přesto ji série dodržuje s grácií. Předchozí díl byl výborný a napsat knihu, která by se neutopila v jeho stínu, je extrémně těžké, ale v tomto bodě nemám autorce co vytknout. Menší úlety bez problému přehlédnu a zajisté i brzy zapomenu.
Podle mého názoru zatím nejoriginálnější díl z celé série.

J.R. Ward: Lover Awakened/Probuzený milenec (Black Dagger Brotherhood #3)

Anotace: Zsadist je jedním z šesti upírských bojovníků Bratrstva černé dýky bránícího svou rasu před neúprosnými nepřáteli. Nosí ve své duši temnou minulost plnou utrpení a pokoření, která v něm vyvolává neuhasitelnou zuřivost. Je znám svými strašnými činy a jeho divokosti se obávají jak lidé, tak upíři. Hněv je jeho jediným druhem a hrůza vášní - dokud neosvobodí krásnou dívku z nepřátelských rukou. Bellu okamžitě uchvátí Zsadistova nespoutaná síla. Oba v sobě nalézají zalíbení, ale bojovníkova touha po pomstě dívčiným mučitelům jej přivádí k šílenství. Proto musí Bella pomoci jeho utrápené duši a najít cestu ke společné budoucnosti.(zdroj: arara)

Recenze: Nenechte se zmást českou obálkou ani anotací. Nejedná se o žádnou telenovelu v knižní formě. V pořadí již třetí díl ze série Bratrstvo černé dýky se tentokrát soustředí na Zsadista a Bellu jejichž příběh byl nakousnut už v druhém díle. V rychlosti o co tedy jde: Bella byla unesena a Zsadist se jí  pokouší najít, i když po tak dlouhé době není v podstatě žádná naděje, že by byla naživu. Když se Bratrstvu podaří Bellu najít, vezmou jí k sobě do sídla, kde se Bella se Zsadistem sblíží a pomůže mu překonat hrůzy z minulosti.

Možná to zní lacině, ale garantuju vám, že při čtení vám to tak nepřijde. Na knihu o Zsadistovi jsem se těšila nejvíc z celé série a autorka nezklamala. Postupné odkrývání vzpomínek, které utvořili jeho osobnost a změny v chování, mají ten správný ráz. Bella ho výborně doplňuje a ve chvíli, kdy se příběh točí jen kolem těch dvou, tak nemáte ani pomyšlení na to odložit knížku z ruky.

Podle mého názoru příběh váznul hlavně ve chvíli, kdy vyprávění probíhalo z pohledu Rehvenge, Bellina bratra a Phuryho, Zsadistova dvojčete. Našli se vyjímečné pasáže, například Phuryho vzpomínání na záchranu Zsadista. Některé části byli vyloženě zbytečné, dali by se rozhodně vykreslit jinak.

Už v předchozích dílech jsme si mohli všimnout, že autorka často střídá úhly pohledu jednotlivých postav (a že jí to jde) a hlavně, že do příběhu zapojuje i vedlejší dějové linie, které jí pomáhají připravovat půdu pro nadcházející díly, což je výborný nápad vzhledem k tomu, že v nové knížce se rovnou může vrhnout do akce bez vykreslování nudných úvodů. To je důvod proč mají její knihy takový spád už od začátku.

Nebylo to to, co jsem čekala. Bylo to mnohem lepší. Nakonec se mi nějakým zázrakem povedlo oblíbit si Phuryho, i když se na jeho díl těším ze všech nejmíň. Mohu vás tedy ujistit, že třetí díl by pro vás teoreticky neměl být zklamání, pro mě osobně byl zatím jeden z nejlepších a já jsem ráda, že si tato série zachovává svůj standart a bezproblémově dodržuje vysoce nasazenou laťku.

J.R. Ward: Lover Eternal/Milenec z věčnosti (The Black Dagger Brotherhood #2)

Anotace: Autorka se vrací do stínů Caldwellu aby vyprávěla čtenářům další dobrodružství členů bratrstva. Tentokrát se středem děje stává Rhage, nejlepší bojovník mezi upíry a nejnenasytnější milenec. Rhage byl proklet a v duši mu zuří démon, který jej činí nebezpečným pro všechny v jeho okolí. O to větší starost chová o smrtelnou dívku Mary, vrženou do světa upírů a svěřenou v jeho péči, o níž ví, že je k němu přitahována stejně intenzivně, jako on k ní. (zdroj)

Recenze: Že Rhage a ta jeho potvora mají potenciál, to jsem věděla už od prvního dílu. Nevyvíjelo se to sice tak jak jsem si představovala, což ale neznamená, že se to vyvíjelo špatně. Laťka, kterou nastavil první díl, byla úspěšně přeskočena. Je těžké zachovat si jakous takous originalitu, když píšete knížku stylem, že hlavní postava je vždy jedna z těch, která v předchozích dílech byla vedlejší. Navíc každý díl je o tom, jak si každý z bratrů nachází svou shellan. A přesto přese všechno si Ward udržuje svojí úroveň.

Mary mi popravdě povahově moc nesedla. Což není chyba autorky, z toho co vím o tvůrčím psaní je její postava vybudována dobře. Každopádně mi to nezabránilo s napětím čekat, jak to teda s nima dopadne navíc jejich první scéna byla úžasná.

Překvapivě nemám víc, co říct, jelikož hned na to jsem začala číst třetí díl, který mě totálně dostal a dojmy z toho dílu se jaksi rozplynuly...

Jen tak mimochodem, kdo navrhuje české obálky??? To je fakt trága...

J.R. Ward: Dark Lover (Black Dagger Brotherhood #1)

Anotace: Úvodní román slavného cyklu představuje tajné bratrstvo šesti upírských bojovníků, ochránců rodu. Ti ve skrytu noci vedou nekonečnou a neúprosnou válku s odvěkými nepřáteli o svá území v Caldwellu. Nejkrvežíznivějším z upírů je vůdce bratrstva, Wrath, který touží odplatit vraždu svých rodičů. Avšak když jeden z jeho nejstatečnějších bojovníků padne a zanechá po sobě polorodou sestru, musí za ni Wrath vzít zodpovědnost. Zavede ji do světa neživých, o němž dosud neměla tušení, do světa smyslnosti, o níž se ji nezdálo ani v nejdivočejších snech.

Recenze: Ještě jednou nastínění děje vlastními slovy, jelikož česká anotace je taková... ehm, zvláštní. Vůdce Bratrstva černé dýky, které má chránit vymírající upírskou rasu před nemrtvými, je Wrath, poslední čistokrevný upír. Jeho přítel z Bratrstva Darius, ho prosí, aby pomohl jeho dceři Beth při přeměně v upíra, která ji nemůže minout. Ta pomoc spočívá v tom, že jí Wrath dá napít své krve. Darius je ještě té noci zabit, a tak Wrath, který nejdřív přítele odmítl, teď vyhledá Beth sám.

Bratrstvo černé dýky je úspěšná série autorky J.R. Ward a každý díl se soustředí na jednoho z bratrů. Co čekat od příběhu? Je to klasická urban fantasy s perfektně promyšleným světem. Někteří z bratrů jsou neuvěřitelně zajímavý, stejně jako Dariusův komorník Fritz, kterého si snad zamilujete od první stránky. Co se týče hlavních dvou aktérů, tedy Wratha a Beth, představte si Edwarda a Bellu. Ne, to není fér přirovnání. Lepší by bylo říct, že spíš jako Alexander a Taťána z knihy Bronzový jezdec od Paulliny Simons. Wrath je nepřístupný, nepřátelský, jediné na co myslí je boj. Beth je reportérka, která nejeví zájem o muže, ale když se dostanou do blízkosti, tak je to k sobě prostě táhne.

Čím se dostávám k hodně výraznému prvku knihy a tím je sex. A to dopodrobna popsaný. Jestli jsou vám takovéhle věci nepříjemné, tak to snad ani nečtěte, protože příběh je prostě sexem nabitý. Je to ten hlavní katalyzátor, který dostal knihu tak daleko, je to to, co jí odlišuje od ostatních upírských sérii (především těch z žánru YA literature) - dává totiž příběhu důležitou věc. A tou je syrovost, což je podle mě hlavní důvod, proč je kniha tak populární.

Zamilované tlachání obou hlavních protagonistů hodíme za hlavu a to jediné, co můžu říct závěrem je, že je to úchylácká jízda po horské dráze. Nemůžu se dočkat dalšího dílu.